Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Anunciáta Cocchetti
Annuntiata Cocchetti

23. března, připomínka
Postavení:řeholnice
Úmrtí:1882

ŽIVOTOPIS

Pochází ze severoitalské diecéze Brescia, kde se v r.1800 narodila jako třetí ze šesti dětí. Otec Marco Antonio a matka Julie roz. Albarelli ji nechali pokřtít jmény Asteria Anunciáta. Oba rodiče jí mezi 7 a 8 rokem zemřeli. Její vychovatelkou se stala moudrá a zbožná babička. Anunciáta chodila do 10 let do školy k voršilkám v Ravatu a pak studovala soukromě. V 17 letech si už založila ve svém domě školu a chudá děvčata učila zdarma. Ve farnosti vypomáhala i jako katechetka. Po dosažení diplomu v roce 1822 učila na základní škole, kde dostala místo řídící učitelky.

Po seznámení se s dvěma řeholníky z Calcinate, kteří založili Zbožné dílo svaté Doroty pro mravní a náboženskou pomoc opuštěným dívkám, dala na jejich radu a usilovala o řeholní vyučování a výchovu mládeže. V Cemmo se svou sestřenicí, která rovněž cítila řeholní povolání, se zaměřily na výuku a výchovu chudé většiny a snažily se ve svém sídle o zavedení řehole kanosiánů. Nakonec místo toho se rozhodly rozšířit dílo sv. Doroty a vstoupit do noviciátu nové kongregace Sester učitelek sv. Doroty v roce 1841. A již v dalších letech se Anunciáta stala v Cemmo představenou pobočky kongregace. K řeholnímu životu vychovala 40 děvčat a osvědčila se i jako správkyně nemovitosti. Přikoupila pozemky, rozšířila dům, takže mohly přicházet dívky ze všech částí diecéze. Své schopnosti uplatňovala v různých ústavech Díla sv. Doroty, jehož činnost stále sledovala. Jako ředitelka školy byla i plnomocnice kongregace.

Všem byla příkladem svými ctnostmi a na cestách i při práci se modlila na úmysly sv. Otce i za potřeby Církve a celého světa. Doporučovala střelné modlitby a ráda konala pobožnosti křížové cesty i k Božskému Srdci. Byla i malým asketou, neboť nosila žíněný pás a do polévky si přidávala hořké byliny, když usilovala o obrácení nějakého hříšníka.

Od roku 1871 jí slábl zrak a o pět let později úplně oslepla. I nadále s velkou pečlivostí konala povinnosti představené. V roce 1879 byla tři měsíce upoutaná na lůžko pro vymknutou nohu při pádu. Zemřela v 82 letech po zápalu plic. Blahořečena byla v dubnu 1991.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Turibius de Mogrovejo (1606); Iosephus Oriol (1702); (1959); Rebecca ar-Rayyas de Himlaya (1914); Annuntiata Cocchetti (1882); Fingar seu Guignerus (ca. 460); Victorianus et Frumentius duo (484); Gualterius, abbas Pontisaren (ca. 1059); Otho, eremita (ca. 1120); Petrus, presb (ca. 1306); Methodius Dominicus Trčka (1959); Geruntius, ep. ltalicen. (ca. s. IV); Petrus Higgins (1642); Annuntiata Cocchetti (1882); Severus, abbas Agathen. (s. V); Michael Carvalho, Petrus Vázquez (1624); Aloysius Urbano Lanaspa (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský