Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Gudila
Gudila

8. ledna, připomínka
Postavení:laik
Úmrtí:ca. 712
Patron:Bruselu
Atributy:anděl, svítilna

ŽIVOTOPIS

Pocházela z Barbantska na území Belgie. Byla dcerou lotrinského hraběte Witgera a jeho svaté manželky Amalburgy (Amálie). O její výchovu bylo dbáno v klášteře v Nivelles a abatyše sv. Gertruda je pokládána její křestní kmotru. Ta v roce 659 zemřela a Gudula se z kláštera vrátila k rodičům do Hamu. Žila ve značné kajícnosti. Zbudovala si prostý příbytek jako celu a pokračovala ve stylu života, jaký si v klášteře osvojila. Mezi její kající skutky patří i odstranění podešví z obuvi, aby bosá chodila zcela nenápadně. Vše přinášela Ježíši v oběť, aby tak přispívala k jeho oběti na záchranu hříšníků. V legendě o ní je zmínka i o světle, které ji cestou do kostela ďábel zhasl a anděl znovu rozsvítil. Tím je naznačen i boj v jejím duchovním životě: útoky zlého ducha a pomoc z nebeské strany. Měla dva sourozence, z nichž sestra Rainelda zemřela v Saintes u Halu asi r. 680 při nájezdu nepřátel a byla svatořečena s Grimoaldem a Gondulfem (pam. 16. 7.). Po smrti otce její matka Amalburga vstoupila do kláštera v Maubenge a zemřela asi v r. 690.

Gudula za svého života pomohla mnoha potřebným a mnohé zázračně uzdravila. V přísné sebekázni setrvala až do konce života a její ostatky byly uloženy v chrámu sv. Michaela v Bruselu.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

In Baptismate Domini; Severinus, presb. (ca. 482); Laurentius Giustiniani (1456); Gudila (ca. 712); Titus Zeman (1969)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský