sv. Gudula

Gudila

8. ledna, připomínka
Postavení:	laik
Úmrtí:	asi 712
Patron:	Bruselu
Atributy:	anděl, svítilna

ŽIVOTOPIS

Pocházela z Brabantska na území Belgie. Byla dcerou lotrinského hraběte Witgera a jeho svaté manželky Amalburgy (Amálie). Vychovávána byla v klášteře v Nivelles a abatyše sv. Gertruda je pokládána za její křestní kmotru. Ta v roce 659 zemřela a Gudula se z kláštera vrátila k rodičům do Hamu. Žila ve značné kajícnosti. Zbudovala si prostý příbytek jako celu a pokračovala ve stylu života, jaký si v klášteře osvojila. Mezi její kající skutky patří i odstranění podešví z obuvi, aby bosá chodila zcela nenápadně. Vše přinášela Ježíši v oběť, aby tak přispívala k jeho oběti na záchranu hříšníků. V legendě o ní je zmínka i o světle, které ji cestou do kostela ďábel zhasl a anděl znovu rozsvítil. Tím je naznačen i boj v jejím duchovním životě: útoky zlého ducha a pomoc z nebeské strany. Měla dva sourozence, z nichž sestra Ravelda zemřela v Saintes u Halu asi r. 680 při nájezdu nepřátel a byla svatořečena s Grimoaldem a Gondulfem (společná pam. 16. 7.). Po smrti otce její matka Amalburga vstoupila do kláštera v Maubenge a zemřela asi v r. 690.

Gudula za svého života pomohla mnoha potřebným a mnohé zázračně uzdravila. V přísné sebekázni setrvala až do konce života a její ostatky byly uloženy v chrámu sv. Michaela v Bruselu.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Severinus, presb. (asi 482); Apollinaris, m. Hierapoli (s. II.); Theophilus et Helladius (asi s. III.); Lucianus, Maximianus et Iulianus (asi 290); Patiens, ep. Meten (s. IV.); Maximus, ep. Papien (asi 514); Georgius, eremita (asi 614); Nathalanus (asi 678); Erhardus (707); Albertus, ep. Cassilien (asi s. VIII.); Gudila (asi 712); Laurentius Giustiniani (1456); Eduardus Waterson^♦ (1593); Titus Zeman^♦ (1969); Eurosia^♦ (asi 1932)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský