Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






sv. Robert z Molesme
Robertus, abbas Molismen

17. dubna, připomínka
Postavení:opat, zakladatel řádu OSB/OCist
Úmrtí:1111
Atributy:hábit řehole (černý benediktinský nebo bílý cisterciácký), kniha, opatská berla, model kláštera, je vyobrazen i jak křtí chromého

ŽIVOTOPIS

Pochází z Francie. Stal se benediktínem a jako představený působil v různých klášterech, v nichž usiloval o obnovu mnišské disciplíny. V Montieru, v St-Michel-de-Tonnere, v Molesme, v St-Ayoul a Citeaux byl spoluzakladatelem cisterciáků, kteří vznikli jako benediktinská větev díky jeho touze po jednodušším a přísnějším mnišském životě. Zemřel jako opat v Molisme.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

Z TOUHY PO JEDNODUŠŠÍM A PŘÍSNĚJŠÍM ŽIVOTĚ NOVÁ VĚTEV ŘÁDU

Narodil se kolem roku 1027 či roku 1017 v Champagni ve Francii. Rodiče byli šlechtického stavu a příkladem zbožného života. Robert byl nadaný se zájmem o vzdělání, ale již v 15 letech se rozhodl pro řeholní život a vstoupil do benediktinského kláštera v Montieru la Celle u Troyesu. Poté co Bohu a Panně Marii zasvětil svůj život, rychle směřoval k dokonalosti. Brzy byl zvolen převorem a po krátké době povolán do Tonnerreského kláštera za opata. Nedostatečnou kázeň, která tam byla, se vynasnažil napravit, ale jeho úspěch byl malý, proto složil opatskou hodnost a jako obyčejný mnich se vrátil do Montierského kláštera. Ze své klidné služby byl odvolán, aby sloužil jako převor v klášteře Saint-Aigulfském.

Tehdy se v poušti Kolanské poblíž Tonnerreského kláštera usadilo několik mnichů, aby žili jako poustevníci v chudobě a sebezapření. Zároveň vykonávali i těžší ruční práce. Ti požádali papeže Alexandra II., aby jim poslal Roberta za učitele a vůdce. Robert je pak odtud odvedl do zdravějšího místa v lese u Molesme v diecézi Langeresské. Vystavěli si tam poustevny i svatyňku ke cti Panny Marie a žili v přísné kázni a svornosti. Živili se jen bylinnou stravou a žili v krajní chudobě, v rozpadajících se hábitech. Biskup, který je navštívil, jim poslal vůz s chlebem a suknem. Jejich počet se pak začal rozrůstat, připojili se i zámožní muži, kteří družině věnovali své jmění, a původní horlivost ve službě Bohu začala ochabovat i přes všechny Robertovy domluvy a rozhodnutí. Odešel proto od nich do jiného kláštera, kde ho opět zvolili za opata.

Poustevníci v Molesme viděli, že účel a smysl jejich řeholního života se ztrácí, litovali, že svou neposlušností vypudili Roberta a prosili ho, aby se vrátil jako jejich opat, slibujíce mu poslušnost. Robert se dal přemluvit a vedl je podle původních přísných pravidel sv. Benedikta. Někteří chtěli žít ještě ve větším sebezapření na poušti a usadili se v divoké Burgundské krajině, pět hodin cesty od Dijonu, kde horská poušť byla zvlažována prudkou bystřinou. V okolí bylo mnoho cisteren a krajina se proto nazývala Citeaux, latinsky Cistercium. Molesemští mniši, kteří se tam usadili, vedle modliteb a rozjímání vykonávali namáhavou práci a značně se postili. S dovolením papežského legáta v roce 1098 odešel za nimi i Robert s 21 mnichy, aby tam v dřevěných chýškách žili svůj řeholní život.

Vévoda Burgundský a hrabě Beaumeský jim tam darovali pozemky a vystavěli klášter, povýšený na opatství biskupem Chalonským. Prvním opatem cisterciánů byl Robert, který je označován jako spoluzakladatel, toužící po jednodušším a přísnějším mnišském životě. Ve vyšším věku byl povolán ještě znovu do Molesme, aby i tam zavedl podobnou kázeň. Toho dosáhl a zemřel tam ve věku 83 let.

V Citeaux byl po něm opatem Alberich, který se postaral o vnitřní výstavbu, pak Štěpán Harding a další významnou osobností řádu byl Bernard, všichni světci. Opat Štěpán sepsal pravidla řádu, které nazval listinou lásky a největší rozkvět řádu nastal za Bernarda, učitele církve, který tam zbudoval druhý klášter.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

I my, abychom lépe žili s Bohem, většinou potřebujeme jednodušší a přísnější život i uprostřed světa. Zamyslím se nad tím, co je v mém životě zbytečné a na úkor mé zbožnosti, a udělám určitý krok k nápravě.

Bože, Tys vedl svatého opata Roberta v touze po jednodušším a přísnějším mnišském životě podle evangelia; vyslyš naše prosby a dej, abychom i uprostřed proměn tohoto světa toužili žít více podle evangelia a dosáhli toho, cos nám připravil v nebi. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Feria secunda infra Octavam Paschæ; Robertus, abbas Casadeen (1067); Robertus, abbas Molismen (1111); Innocentius, ep. Derthone (s. IV.); Simeon bar Sabas (341); Catharina Tekakwitha (1680); Petrus et Hermogenes, m. in Armenia (ca. s. IV); martyres in Perside sub Sapore cum Usthazade (341); Acacius, ep. Melitinen (ca. 435); Pantagathus (540); Donnanus et LII socii (617); Elias, Paulus et Isidorus (856); Iacobus de Cerqueto (1367); Clara Gambacorti (1419); Maria Anna a Iesu Navarro de Guevara (1624); Henricus Heath (1643)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský