Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Karpus, Papylus a Agatonika
Carpus, Papylus et Agathonica

13. dubna, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:s. II

ŽIVOTOPIS

První byl biskup a druhý jáhen. Za Marka Aurelia byli umučeni v Pergamu v Malé Asii. Nejdříve byli rozdrásáni železnými drápy a pak následovalo upálení na kůlech, k nimž byli přibiti. Při popravě vydali takové svědectví víry, že se k jejich vyznání připojila Agatonika, která společně s nimi byla pro víru upálena.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

JSEM KŘESŤAN A NENÍ NIC VĚTŠÍHO ANI KRÁSNĚJŠÍHO

Karpus byl biskupem v Tyatiře a Papylus jáhnem. Za císaře Marka Aurelia byli zajati a umučeni v Pergamum v Malé Asii. Ze záznamu starořímského procesu s nimi je jejich rozhovor s prokonsulem.

Na dotaz po jménu na první místo kladl Karpus jméno křesťan. Na výzvu, aby obětoval, odpověděl: "Jsem křesťan a ctím Krista, Syna Božího, jenž v poslední době přišel k naší spáse a nás vysvobodil od klamu ďáblova. Těmto modlám neobětuji. Jako praví Boží ctitelé se připodobňují Bohu, s ním jsou nesmrtelní a mají podíl na věčném životě, tak ti, kdo slouží modlám, stanou se podobnými démonům a skončí s nimi v pekle. Kdo se však klaní Bohu v duchu a v pravdě, jsou nesmrtelní."

Na prokonsulovo opakování císařského nařízení Karpus s klidem prohlásil: "Bohové, kteří nestvořili nebe ani zemi ať klidně zahynou. Živí neobětují mrtvým:"

"Tak ty je máš za mrtvé?" ptal se prokonsul.

Karpus odvětil: "Oni přece nikdy nežili a proto ani nemohou umřít. Odlož jejich uctívání. Nejsou nic, jen hlína, rozpadnou se, ale náš Bůh zůstane na věky." Jeho slova nepadla na úrodnou půdu a byl za ně rozdrásán železnými drápy. V mukách opakoval, že je křesťan.

Pak přišel na řadu Papylus. Také on na výzvu, aby obětoval, mluvil podobně: "Od mládí sloužím Bohu a nikdy jsem modlám neobětoval. Jsem křesťan, víc než toto se ode mne nedozvíš; neboť nic většího a nic krásnějšího nemohl bych říci než toto." Nato byl zavěšen a rozdrásán třemi páry železných drápů. Pak oba byli vyvedeni na popraviště a přibiti ke kůlům, aby byli upáleni.

Karpus jako důvod svého úsměvu uvedl, že viděl slávu Páně a také, že nemá podílu na jejich neštěstí. Myslel na soud a připomněl, že všichni jsme děti Eviny. Když se pak při zapalování ohně modlil jako hříšník, kterému se dostává podílu v Kristu, žena jménem Agatonika zvolala: "I pro mne je tato sláva připravena!" A pro vyznání víry se s jásotem nechala přibít na kůl. Diváci jí připomínali jejího syna, ona však vyznala víru v moc Boží a nechala se společně upálit.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Jak velké bylo jáhnovo ocenění, že je křesťan! A já mám tu milost být jím také. Jenže nakolik si jí cením? Zamyslím se nad velikostí tohoto daru, který mi byl dán ke sjednocení se s Kristem a jak ho využívám. A co ode dneška ...

Bože, Ty dáváš věřícím vytrvalost, ty dáváš slabým sílu; dej nám na přímluvu svatých mučedníků Karpuse, Papylusea a Agatoniky ať máme jako oni podíl na utrpení a vzkříšení tvého Syna, abychom s nimi dosáhli u tebe dokonalé radosti. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(ze závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Feria V in Cena Domini; Martinus, Pp. I (656); Carpus, Papylus et Agathonica (s. II); Hermenegildus (586); Ursus, ep. Arelaten (ca. 425); Ida, vidua in Gallia (1113); Caradocus (1124); Albertinus (1294); Ida, virgo (ca. 1290); Margarita, virgo Sorr. de Pænit. S. Dominici (1320); Franciscus Dickenson et Milo Gerard (1590); Ioannes Lockwood et Eduardus Catherick (1642); Scubilio (Ioannes Bernardus); Rousseau (1867)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský