Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Tiburcius, Valerián a Maxim
Tiburtius, Valerianus et Maximus

14. dubna, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:s. inc.

ŽIVOTOPIS

Jejich příběh je založen na legendách, avšak existence jejich mučednické smrti je potvrzená již v V. století. Valerián je uváděn jako manžel Cecilie, které byla již v roce 313 zasvěcena basilika.

V příběhu vystupuje Valerián jako patricius a Tiburtius je jeho rodným bratrem. Valerián byl šlechetným pohanem a díky rodičům Cecilie ji získal za manželku. Dříve než mělo dojít k dovršení manželství, mu Cecílie v ústraní sdělila jako tajemství své zasnoubení s Kristem, pro kterého chce zůstat pannou. Začala mu vyprávět o Bohu a o strážném andělu, jenž žárlivě střeží její tělo. Mluvila vážně a s velikou láskou. Valerián byl přístupný jejím slovům, která ale chtěl mít potvrzena spatřením anděla. Na druhou stranu jako pohan byl připraven, že kdyby šlo o podvod a nevěru, použil by svůj meč.

Cecilie vyjádřila své přesvědčení, že k možnosti vidět anděla je potřebné odložit modloslužbu a stát se křesťanem. Valeriána lze označit za spravedlivého muže, neboť se o křesťanské učení začal zajímat i přes určitá rizika pronásledování a upřímně hledal pravdu. Na výzvu Cecilie šel mezi chudé na Appijskou silnici, kteří ho dovedli ke stařičkému otci Urbanovi, který ho vyučil a pokřtil.

S nadšením se Valerián vrátil k Cecilii a spatřil ji prý modlící se i se zjevem jejího anděla. Ten měl v rukou dva věnce, jeden z lilií a druhý z růží. Nabízel jim je se slovy: Jsou z ráje a jejich krása a vůně potrvá jako vaše čistá srdce a neporušená těla.

Do jejich pokoje přišel také Tiburtius a podivil se vůni. Valerián mu začal ukazovat pravdivý pohled na bohy a hovořit o pravém Bohu, po jehož přijetí by mohl i on vidět věnce vydávající vůni. Tiburtius se zdráhal jít za otcem Urbanem, po němž pronásledovatelé pátrali, aby ho upálili. Slova o nesmrtelném životě, o němž dříve nevěděl, mu však byla posilou. Cecilie mu vyložila, že Syn Boží od věčnosti plozený Otcem, Stvořitelem všeho živého, se vtělil, aby vykoupil lidstvo a všechno dosvědčil. Tiburtius pak přijal křest.

Při pronásledování byli oba bratři, kteří také tajně pohřbívali těla mučedníků, zajati a vyslýcháni. Při výslechu Tiburtius hlásal víru jak ji přijal. Almachius se ho otázal: "Nevíš proč se mi to jeví nepochopitelné?" Načež Tiburtius prý odvětil: "Protože smyslný člověk nechápe to, co je z Ducha Božího."

Na popraviště je doprovázel Maxim, který je někde uváděn jako městský prefekt, soudce, nebo i jako vojenský velitel. Podstatné je u něj to, že se otevřel Božímu Duchu a svědectví obou bratří mu pomohlo k pochopení, k obrácení a k touze po křtu.

Tiburcius a Valerián byli popraveni mečem. Maxim prý byl za přiznání se k víře v Krista utlučen kyjem.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Feria VI in Passione Domini; Lambertus, ep. Lugdunen. (ca. 688); Tiburtius, Valerianus et Maximus (s. inc.); Bernardus, abbas Tironien. (1117); Lidvina (1433); Petrus González Telmi (1246); Bernica, Prosdoca et Domnina (s. IV); Fronto, abbas in Ægypto (ca. s. IV); Asacus (s. V); Thomais (476); Pretextatus (586); Ioannes, ep. Montis Marani (s. XI/XII); Benedictus, pastor (1184); Isabella Calduch Rovira (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský