Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






sv. Řehoř Nysský
Gregorius, ep. Nyssen

10. ledna, připomínka
Postavení:biskup, církevní učitel
Úmrtí:ante 400
Patron:Turecka
Atributy:řecký biskup s omorfiem (znač. odpovídající paliu). Zobrazován hlavně ve východních církvích a často ve společenství dalších významných sv. biskupů.

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Césareje v Kapadocii (z území dnešního Turecka). Jeho narození bývalo uváděno kolem r. 332. Byl mladším bratrem sv. Basila Velikého a sestry sv. Makriny. Rovněž měl mladšího bratra Petra, který se později stal biskupem v Sebastě. Řehoř si oblíbil rétoriku (řečnictví) a stal se jejím učitelem. Hodně se přiučoval od svého bratra. Studoval také Origena, Filona z Alexandrie a Teognota. Nějaký čas byl lektorem v místním chrámě. Dle mnohých životopisců se oženil se zbožnou Theosebií. Podle podání Ekerta se tito manželé domluvili na upuštění od manželského života. Řehoř, rozhodující se pro řeholní život, brzy ovdověl. K jeho další duchovní cestě mu napomáhaly modlitby sourozenců i jejich povzbuzování. Řehoř sám se necítil při rozhodování příliš jistý, což se několikrát v jeho životě výrazněji projevilo. Bývá uváděno, že oproti Basilovi byl větší mystik a filosof.

Vstoupil do kláštera založeného jeho bratrem Basilem u Černého moře. Studoval tam pečlivě Písmo a žil asketicky. V roce 371 jej Basil jako kapadocký metropolita vysvětil na biskupa pro diecézi v Nysse. Někdy mu chyběl organizační talent. Prožil sesazení a vyhnanství nebo život na útěku, aby se vyhnul vězení. V roce 376 byl prý v nepřítomnosti odsouzen na základě falešného obvinění, že nenakládá s církevním majetkem správně. Jednou z hlavních příčin zásahu ze strany císaře Valenta a jeho Pontského náměstka byl snad antiariánský postoj. Po několika letech, když už byl Valent mrtev, byl r. 380 jmenován metropolitou v Sebaste (dnešní Sivas v Turecku). Antiochijský synod jej ustanovil vizitátorem arabských církví. Při jedné z cest Řehoř navštívil i Palestinu. Pocítil tam zármutek, že na svatých místech někteří křesťané žili natolik hříšně, až to vedlo k poškození čistého mravního cítění poutníků, kteří si přicházeli pro posilu. V jednom z jeho dochovaných dopisů je proto i zmínka o zneužívání zvyku konat pouti na posvátná místa.

R. 381 byl účastníkem II. všeobecného koncilu v Cařihradě. Byl hodnocen jako "sloup pravé víry". Jeho dogmatická díla měla vliv na výsledek na sněmu. Podle císařského ediktu patřil mezi biskupy, jejichž rozhodnutí byla z dogmatického hlediska závazná. V boji s ariány pokračoval na synodách v Cařihradě r. 382 a v následujícím. V roce 394 se účastnil sněmu, který se zabýval arabskými církvemi. Brzy nato zemřel.

Zanechal mnoho spisů s hlubokými filosofickými a teologickými myšlenkami.

Jeho památka byla dříve v katolické církvi 9. 3., dnes je slavena 10. 1. stejně jako v církvi řeckokatolické. V koptické církvi slaví jeho památku 14. 10. a 22. 11. Stal se nejen významnou osobností východních církví, ale i ekumenickým světcem.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Paulus, eremita (s. IV.); Agatho, Pp (681); Francisca Salesia (Leonia) Aviat (1914); Miltiades Pp (314); Gregorius, ep. Nyssen (ante 400); Gregorius Pp X (1276); Ioannes, ep. Hierosolymitan (417); Petronius, ep. Dien (post 463); Marcianus, presb. Cpoli (471); Valerius, solitarius (s. VI); Domitianus, ep. Melitenen (ca. 602); Arcontius (ca. 740-745); Petrus Urseoli (ca. 987/988); Benincasa (1194); Gulielmus, ep. Bituricen (1209); Gundisalvus, presb. Ord. Prćdicat (1259); ćgidius, religiosus (1518); Anna ab Angelis Monteagudo (1686)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský