Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle






sv. Anežka
Agnes, abbatissa in Monte Politiano

20. dubna, připomínka
Postavení:abatyše
Úmrtí:1317

ŽIVOTOPIS

Pochází z Monte Pulciáno v Itálii. Poblíž Trasimenského jezera jihovýchodně od Sieny v Toskánsku se roku 1274 narodila bohatým a zbožným rodičům. Od prvního vyprávění o Pánu Ježíši a Panně Marii v útlém dětství v ní rostla láska k nim. Jistě byl důležitý způsob, jakým ji rodiče uváděli do života víry, i jejich příklad. Anežka byla tichá, skromná a ráda slýchala opakované vyprávění o Boží lásce, na které chtěla odpovídat svou láskou. Když jí maminka asi v šesti letech vyprávěla o řeholnicích, zatoužila žít zasvěceným životem také.

V devíti letech ji rodiče dali na výchovu do dominikánského kláštera, kde ji svěřili řeholnici Markétě. Pokora, poslušnost, zbožnost a láska malé Anežky byly příčinou její obliby u řeholnic. Brzy si vyprosila, aby nebyla brána jen jako chovanka, ale mohla žít jakoby byla už členkou řádu. Ochotně konala vše uložené a z lásky ke Kristu se cvičila v sebezapírání. Velkou roli v jejím životě hrála úcta k Panně Marii. Od 15 let dostala na starost zajišťování stravy.

Když přišla žádost z nově založeného kláštera v Proceně, v hrabství Orvietském, o poslání zkušené řeholnice za matku představenou a byla vybrána sestra Markéta, vyžádala si Anežku za pomocnici. Obě se zasloužily o to, že klášteru v Proceně se dostalo výsad opatství. Po jednání s papežem Mikulášem se výjimečně stala představenou kláštera šestnáctiletá Anežka. Té se nezdálo vhodné napomínat starší sestry slovy a tak nejdůraznější naučení dávala příkladem vlastního života. Všestranně se snažila o růst v dokonalosti, žila velmi asketicky jen o chlebu a vodě, spávala na holé zemi a pod hlavu si dávala kámen. Jednu dobu se i bičovala, ale to jí pak zpovědník zakázal. Velmi milovala život modlitby a dostávala se při něm do vytržení mysli, v němž hovořila s Matkou Boží.

Anežka a pověst o ní byla snad i příčinou nárůstu řeholního povolání. Chvála ji však ani trochu netěšila. Po velkém přemlouvání dala souhlas k návštěvě svého rodiště. Na pokraji jejího rodného města stál rozlehlý dům veřejných hříšnic. Anežka k němu pocítila velmi silný odpor, ale pak se přičinila o jeho přeměnu v útulek kajícností a ctností. Nakonec byl přeměněn v klášter, v němž se stala představenou. Již za svého života konala mnohé divy, k nimž patří obrácení 30 let zatvrzelého hříšníka i náhlé navrácení zraku jedné mladší řeholnici. Od příchodu do svého rodiště snášela prý Anežka bolestivé a trapné onemocnění, pro které byla poslána i do lázní, ale po návratu brzy zemřela.

Po smrti byla oslavena zázraky a v roce 1435 bylo její tělo přeneseno do dominikánského chrámu v Orvietě. Za svatou byla prohlášena r. 1726 Benediktem XIII.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Marcellinus, ep. Ebrodunen (ca. 374); Anicetus, Pp (ca. 166); Agnes, abbatissa in Monte Politiano (1317); Franciscus Page et Robertus Watkinson (1602); Clara (Dina); Bosatta (1887); Sulpicius et Servitianus (s. inc.); Secundinus, m. Cordubæ (s. IV); Marcianus, monachus (ca. 488); Theodorus Trichinas (s. V); Anastasius, ep. Antiochen (609); Viho (804); Simon Rinalducci de Tuderto (1322); obus Bell et Ioannes Finch (1584); Richardus Sargeant et Gulielmus Thomson (1584); Mauritius MacKenraghty (1585); Antonius Page (1593); Robertus Watkinson (1602); Anastasius Pankiewicz (1942); Heliena, virgo (s. VII)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský