Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Alexandr I.


3. května, připomínka
Postavení:papež a mučedník
Úmrtí:115 (až 116 ?)
Patron:vzýván při nemocích kožních a štítné žlázy

ŽIVOTOPIS

Byl pátým nástupcem apoštola Petra. Jak uvedeno výše, býval zaměňován s Alexandrem mučedníkem z dalšího století a zprávy o něm nejsou dostatečně doloženy. Pro určité historické nejasnosti není v už v martyrologiu citován.

Zmínka je zde proto, aby se předešlo omylům. V dřívějších dobách býval Alexandr vzýván v kánonu mše svaté. Dnes se prý ale nedá zaručit, zda byl původně myšlen tento papež nebo jiný Alexandr. Byl proto vynechán. Převládá názor, že se o něm neví nic jistého.

Podle pozdějšího kronikáře Alexandr I. pocházel z římského okrsku Caput Tauri a byl ušlechtilé povahy. V době zvolení za římského biskupa roku 106 se ujal vedení církve jako mladý věkem, avšak pokročilejší ve víře a ctnostech. Vydal prý některá nařízení a opravy týkající se obřadu mše svaté. Uvádí se, že ustanovil obřad svěcení vody se solí k výkropu příbytků a na ochranu před zlými duchy. Prožil i značné soužení a městským prefektem byl zatčen a uvězněn, pod dozor Kvirina. Nakonec byl popraven a pohřben asi u Nomentálské silnice a později jeho ostatky byly přeneseny na Aventin k sv. Sabině.

Podle Duchesne a Allarda, zmiňovaných P. Alberti, rozhodně nepatří do trojice mučedníků, jejichž památka je tohoto dne výše připomínaná. Smrt dvou Alexandrů se v záznamech smísila. P. Alberti také dodává, že Alexandr II., bývalý biskup v Lucce, po svém zvolení papežem do Luccy věnoval ostatky Alexandra I. Ten tam má svůj oltář i náhrobní nápis. Jsou však i jiná místa, která si hrob Alexandra I. přisvojují.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Philippus et Iacobus, Apostoli (s. I.); Timotheus et Maura, m. Antinoe (286); Eventius, Alexander et Theodulus, m. Rom (s. III/IV); (115 (až 116 ?)); Theodosius, abbas Kiovien (1074); (1314); Eduardus Iosephus Rosaz (1903); Iuvenalis (s. IV); Conlethus (ca. 520); Petrus, episcopus (922); Ansfridus (ca. 1008); Stanislaus, presb (1489); Leonia (Alodia); Paradis (1912)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský