Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Eduard Josef Rosaz
Eduardus Iosephus Rosaz

3. května, připomínka
Postavení:biskup TOR
Úmrtí:1903

ŽIVOTOPIS

Pocházel ze Susy v Itálii. Stal se knězem a podle textu kanonického procesu jeho život je možné shrnout do slov: Miloval Boha a usiloval, aby ho i druzí milovali; žil modlitbou a prací. Byl aktivním zakladatelem útulků a pomocníkem potřebných. V rodném městě byl ustanoven biskupem a i pak žil asketicky s velkou pastýřskou horlivostí. V 73 letech vyčerpán prací zemřel na zánět pobřišnice.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

BISKUP CHUDÝCH

Narodil se 15. 2. 1830 v piemontské Suse, coby osmé dítě v rodině Rosazových. V dětství bylo jeho zdraví natolik nedostačující, že nemohl do veřejné školy a měl domácího učitele, aby zvládl základy mluvnice a počtů. Když mu bylo 10 let, stěhoval se s celou rodinou do Turína a jeho dali do penzionátu. Pak mu zemřel otec. Ze zdravotních důvodů několikrát přerušil studia. Teprve ve 20 letech se jeho zdravotní stav dostatečně zlepšil. Pak soustavněji pokračoval ve studiích, chtěje se stát knězem. Po dvou letech studií v Nizza Marittima zase pro nemoc na půl roku studia přerušil a léčil se v Turíně. Od června 1853 byl kanovníkem katedrály v Suse a v té době také vstoupil do třetího řádu sv. Františka. O rok později přijal kněžské svěcení.

Pro svou kněžskou službu si sestavil program v pěti bodech:

1. usilovat všemožně o dobro lidu;

2. co nejvíce pracovat bez ohledu na obtíže;

3. s radostí dělat vše, co může prospívat duchovnímu i hmotnému dobru věřících;

4. horlivě a nezištně pomáhat kněžím v jejich péči o duše;

5. nezanedbávat žádný druh apoštolátu.

I přes zdravotní obtíže pak působil apoštolsky s potěšením. Ve snaze být věrný františkánskému duchu rozvíjel plán věnovat se potřebným. Rozhodl se založit útulek pro děti a nemocné. Vdova Pesandová mu dala k dispozici domek a po zvětšení počtu chovanek koupil větší. V r.1872 začal s přípravou kandidátek řeholního života z institutu Milosrdných sester. O dva roky později z nich byly františkánské sestry misionářky ze Suzy, které P. Eduard Josef Rosaz umístil v rodném, přiměřeně rozšířeném domě. Pověřil je i vedením svého útulku, péčí o děvčata a ošetřováním nemocných. V roce 1901 zřídil další útulek pro opuštěné staré osoby a jako ostatní domy jej vydržoval ze sbírek od dobrodinců. V roce 1863 se stal také vězeňským kaplanem a rektorem občanského penzionátu. Od r. 1874 byl rektorem i biskupského semináře.

K začátku roku 1878 byl jmenován biskupem diecéze Susa. Zůstal dál prostý a vedl strohý život. Na biskupství se prý žilo jako v klášteře. Hodně času trávil před svatostánkem a snažil se řídit denním rozvrhem. Mimo oběžníků a brožůrek napsal 34 pastýřských listů. Protože se zříkal ve prospěch chudých někdy i toho nejnutnějšího, byl mu dáván titul "biskup chudých".

Učil katechismu, kázal, denně ráno i večer zpovídal, pastorační cesty po diecézi, kterých bylo 64, konal na oslu nebo i pěšky. Šestkrát navštívil všechny farnosti. Podporoval školy křesťanských bratrů. Cenil si kultury a založil pojízdnou knihovnu a diecézní týdeník.

Konal také kající skutky a poutě. V roce 1902 měl úraz pádem z vozu a na začátku dalšího roku byl postižen mozkovou příhodou. O necelé čtyři měsíce později zemřel na zánět pobřišnice.

Za blahoslaveného ho prohlásil Jan Pavel II. v červenci 1990 při návštěvě v Suse.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Zamyslím se nad tím, jak mohu hlásat evangelium svým příkladem, slovy i skutky; čím mohu oslavit Boha a pomoci bližním. Také bych si mohl udělat rozvrh pro lepší využívání každého dne.

Bože, Tys naplnil blahoslaveného Eduarda Josefa Rosaze svou láskou, aby s ní šířil evangelium a pomáhal potřebným. Prosíme Tě za jeho oslavu kanonizací; a nám na jeho přímluvu dej vytrvalost ve víře a lásce, abychom měli spolu s ním účast na Tvé slávě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Philippus et Iacobus, Apostoli (s. I.); Timotheus et Maura, m. Antinoe (286); Eventius, Alexander et Theodulus, m. Rom (s. III/IV); (115 (až 116 ?)); Theodosius, abbas Kiovien (1074); (1314); Eduardus Iosephus Rosaz (1903); Iuvenalis (s. IV); Conlethus (ca. 520); Petrus, episcopus (922); Ansfridus (ca. 1008); Stanislaus, presb (1489); Leonia (Alodia); Paradis (1912)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský