Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Vilém a Peregrín
Gulielmus et Peregrinus

26. dubna, připomínka
Postavení:poustevníci
Úmrtí:s. XII

ŽIVOTOPIS

Vilém pocházel z Antiochie Syrské, v první polovině XII. století se oženil a ve spokojeném manželství měl jen jednoho syna Peregrína. Toho vychovával ve značné izolaci od okolního světského života a k velké zbožnosti. Po smrti matky se otec ze synem domluvili, že budou žít poustevnickým životem, odděleni od světa, jen pro Boha.

V mladém Peregrínovi se však objevila silná touha poznat svatá místa, na nichž žil Pán Ježíš. Po velkých prosbách mu otec dovolil putovat do Jeruzaléma. S velkou zbožností navštívil všechna místa posvěcená životem a utrpením Krista. U Božího hrobu udělal předsevzetí, že se chce z lásky k Ježíši odříci světa a sloužit nemocným a trpícím bratrům. Proto pak odešel ve Svaté zemi do nemocnice ošetřovat nemocné.

Jeho otec Vilém se ho doma nemohl dočkat a proto se vydal s poutnickou holí na cestu za ním. Ve Svaté zemi prošel všechna významná místa vyptávaje se na Peregrína, ale nikdo o něm nevěděl. Nakonec mu nohy přestaly sloužit a museli ho zanést do nemocnice. Tam se spolu setkali. Ač ze začátku otec syna nepoznal a ten zvažoval, zda se má dát poznat, neboť neměl v plánu odejít, přece tak učinil, vida otcovo trápení pro něho.

Peregrín vysvětlil otci okolnosti svého života a oba se spolu vrátili do Antiochie, prodali své nemovitosti, výtěžek věnovali kostelům a chudým a jen malou část si nechali na cestu do Jeruzaléma, kde se spolu rozhodli ošetřovat nemocné. Po nějaké době se vrátili ke svému původnímu plánu žít poustevnickým životem.

Odešli do Itálie do Foggia v neapolském království a svým poustevnickým životem ovlivnili i mnohé obyvatele ve Foggia. Poměrně brzy po smrti otce odešel na věčnost i syn.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Richarius (645); Cletus Pp. (88); Paschasius Radbertus (865); Gulielmus et Peregrinus (s. XII); Primitivus, m. Gabii (s. inc.); Basileus, ep. Amasen (ca. 322); Dominicus et Gregorius, presb. Ord. Pr (s. XIII); Stephanus, ep. Permien (1396); Raphael Arnáiz Barón (1938); Iulius Junyer Padern (1938); Ladislaus Goral (1942); Stanislaus Kubista (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský