Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Benedict Biscop Baducing
Benedictus Biscop

12. ledna, připomínka
Postavení:mnich OSB
Úmrtí:ca 690
Patron:benediktinů v Anglii, hudebníků a malířů

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Notrhumbie, kde jeho rodina zastávala významné společenské místo. Na dvoře krále Oswyho se stal významným hodnostářem, ale asi ve 25 letech tuto dobrou službu opustil a odešel do Říma, poklonit se u hrobů svatých apoštolů. Putoval asi se svatým Wilfridem. Při druhé pouti se rozhodl vstoupit do kláštera na ostrově Lerins u Cannes, v dnešní Francii. Tam v monastýru sv. Honoráta se stal mnichem a dostal nové jméno Benedikt.

Roku 669 přišel s Teodorem z Canterbury zpět do Anglie a spolupracoval s ním na reformě anglické církve. Dva roky byl opatem v klášteře sv. Petra a Pavla, pak přišel do rodné Notrhumbie a po třech letech založil klášter ve Wearmouthu a sestavil i řádová pravidla, založená na regulích sv. Benedikta a zvycích v Lerins, a v roce 682 dceřiný dům Jarrow.

Za svůj život podnikl do Říma celkem šest cest a do Anglie odtud přivezl svaté ostatky, obrazy sv. apoštolů i Panny Marie a liturgické knihy. Mnohé významné předměty přivezl také z Galie. Přivedl také kameníky, sklenáře i předzpěváka, který pak mnichy učil zpívat podle pravidel zavedených v Římě. V obou klášteřích zbudoval knihovny. Pomocí podpory panovníků zakládal ještě i další kláštery, jenž se staly rovněž centry duchovnosti a vzdělanosti. V jeho skriptoriu byla přepsána Bible, jejíž rukopis Ceolfrid v roce 716 daroval Řehoři II. a je uložen v Bibliothece Laurentiána ve Florencii jako Codex Amiatinus.

Poslední tři roky svého života Benedikt snášel utrpení na lůžku s velkou trpělivostí a vírou. Před svou smrtí uložil bratrům dál dbát o ručně psané knihy a napomínal je k větší zbožnosti i varoval před vměšováním se do politiky.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Elredus (ca 1166); Arcadius, m. in Mauretania (ca 304); Bernardus de Corleone (1667); Probus (po 236); Benedictus Biscop (ca 690); Tigrius et Eutropius (406); C (ca 529); Ferreolus, . Gratianopolitan (ca 659); Martinus de Sancta Cruce (1203); Margarita Bourgeoys (1700); Antonius Foumier (1794); Petrus Franciscus Jamet (1845); Antonius Maria Pucci (1892); Nicolaus Bunkerd Kitbamrung (1944)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský