Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Martin od Kříže
Martinus de Sancta Cruce

12. ledna, připomínka
Postavení:kněz CRSA
Úmrtí:1203

ŽIVOTOPIS

Narodil se před rokem 1130 v městě León ve Španělsku. V dětství mu zemřela matka Eugenia a otec Giovanni se postaral o jeho vzdělání v místním opatství svatého Marcela u augustiniánských řádových kanovníků. Po čase se vydal na pouť do Svaté země a dva roky pobýval v Jeruzalémě v nemocnici. Nějaké vzdělání získal prý v Paříži a po návratu do kláštera v Leónu přijal kněžské svěcení. Brzy potom vstoupil do augustiniánského řádu (CRSA).

V roce 1185 se začal věnovat literární činnosti. Dochovalo se jím zpracovaných 54 kázání s názvem „Concordia Veteris et Novi Testaments“. Psal komentáře k některým knihám Starého zákona a toužil přivést Židy k poznání, že se mesiášská proroctví naplnila v Kristu. Jeho díla jsou poznamenána vlivem sv. Isidora ze Sevilly (pam. 4.4.). Martyrologium připomíná jeho vynikající znalosti Bible.

Martin od Kříže žil asketicky, vynikal láskou k bratrům, oddaností k Eucharistii a hlubokým vztahem ke svatému kříži. Traduje se také, že mimořádným způsobem uzdravil některé nemocné.

Po zrušení (sekularizaci) kláštera svatého Marcela přešel do kláštera svatého Isidora v Leónu, kde v roce 1203 zemřel.

Jeho ostatky jsou uloženy v kapli, která mu byla v Leónu zasvěcena v roce 1513.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Arcadius, m. in Mauretania (ca 304); Probus (asi po 236); Tigrius et Eutropius (406); Cæsaria (asi 529); Ferreolus, Gratianopolitan (asi 659); Benedictus Biscop (ca 690); Elredus (ca 1166); Martinus de Sancta Cruce (1203); Bernardus de Corleone (1667); Margarita Bourgeoys (1700); Antonius Foumier (1794); Petrus Franciscus Jamet (1845); Antonius Maria Pucci (1892); Nicolaus Bunkerd Kitbamrung (1944)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský