Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Felix z Noly
Felix, presb. Nolan

14. ledna, připomínka
Postavení:kněz
Úmrtí:s. III/IV
Atributy:hrnec, jeskyně, pavučina, žalář

ŽIVOTOPIS

Velmi brzy přijal jáhenské svěcení. Jako kněz se stal důvěrníkem svého biskupa Maxima. Dvakrát se zázračně zachránil před pronásledovateli. Po smrti Maxima z pokory odmítl stát se biskupem. Živil se prací na poli.

Jde o prostého italského kněze uctívaného pro jeho laskavé a milé vystupování i pro utrpení, která přestál.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

POD OCHRANOU NEJVYŠŠÍHO

(srov.Ž 91)

Narodil se v Nole u Neapole a byl synem Hermiase, vysloužilého vojáka syrského původu. Velmi rád zastával funkci lektora a přisluhoval u oltáře. Stal se důvěrným přítelem biskupa Maxima, který ho vysvětil a udělal z něj pomocníka ve svém úřadu.

V té době bylo za státní náboženství považováno pouze pohanství a katolíci, kteří s ním nechtěli souhlasit, byli pronásledováni jako nepřátelé státu. Mnozí biskupové se proto ukrývali v poušti a tam také na naléhání věřících uprchl biskup Maxim poté, co svěřil správu biskupství Felixovi.

Brzy nato pro biskupa přišli biřicové, ale když ho nenašli, odvedli si alespoň Felixe. Nejdříve jej sváděli k odpadu od víry a protože to bylo marné, začali s mučením. Brutálně ho zmrskali, pak ho svázaného položili do střepin na podlaze a ještě sevřeli kládou. Chtěli jej nechat zraněného, ve špíně a o žízni dokud by se nepřiklonil k jejich nabídce. V tom žalostném stavu, při modlitbě, myslel Felix na svého biskupa a za něj se obětoval.

Jako kdysi apoštolu Petrovi i jemu se v noci zjevil anděl, zbavil ho okovů i klády a vyvedl ho ze žaláře. Přivedl ho na poušť až k biskupu Maximu, který začínal zápasit se smrtí nejen pro své onemocnění, ale hlavně pro velkou žízeň a hlad. Felix ho přivedl k vědomí šťávou z hroznu a odnesl ho k jedné věřící stařeně, kde ho po nějakou dobu ošetřoval.

Se změnou vlády přestalo oficiální pronásledování, proto se Felix vrátil a úspěšně začal působení. Skupina pohanů to nesla tak nelibě, že jej chtěli znova zajmout, ne-li přímo zlikvidovat. Když před nimi utíkal, skryl se ve zbořeništi za městem, ale pronásledovatelé vzápětí dorazili až k jeho skrýši. Jenže vchod do ní byl náhle natolik zaplněn pavučinou, že nikoho ani nenapadlo za ní Felixe hledat. Pak se Felix ještě půl roku ukrýval ve studni než začalo být opět bezpečněji.

Mezi tím zemřel biskup Maxim a křesťané si přáli za biskupa Felixe, který se vrátil, ale z pokory volbu odmítl a navrhl svého přítele. Pokládal ho pro tento úřad za schopnějšího a hodnějšího. Sám se živil ze zahrádky a z pole, které si pronajal a z výtěžku rozdával štědré almužny. Dědictví po rodičích zabavené za pronásledování nyní mohl žádat zpět, ale neučinil tak. Odmítal i všechny podpory, které mu byly nabízeny. Od křesťanů byl ctěn a milován. Zemřel ve vysokém věku.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Svatý Felix dává příklad pokory, důvěry v Boha, nelpění na majetku. Jedno české pořekadlo říká: "Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se..." Felix byl blažený a blahoslavený již zde na zemi, neboť o něm platila Kristova slova uvedená na začátku 5. kapitoly evangelia podle Matouše. Ty si dnes přečtu, abych nejen pochopil Felixovo štěstí, ale rozhodl se alespoň podle některých blahoslavenství žít.

Všemohoucí Bože, jsi-li Ty s námi, čeho nám je ještě zapotřebí? Prosím, pomáhej mi i celé naší rodině, abychom pro nějaké malichernosti neztráceli to nejcennější, totiž společenství s Tebou. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Nino (s. IV); Felix, presb. Nolan (s. III/IV); Macrina, matrona (ca 304); Odoricus Mattiuzzi de Portunaone (1331); Petrus Donders (1887); Potitus (s. inc.); Glycerius (s. inc.); martyres Raithi et in monte Sinaj monachi (ca. s. IV); Firminus, ep. in Gallia (s. V); Euphrasius, ep. Arvernen (515/516); Datius (552); Fulgentius, ep. Astigitan (ca. 632); Oda Novariensis (ca 1200)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský