Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Urban I
Urbanus Pp I

19. května, připomínka
Postavení:papež
Úmrtí:230
Patron:vinařů a bednářů; vzýván na ochranu vína, vinohradu, proti mrazu a bouřce; proti opilství

ŽIVOTOPIS

Pocházel z římského vznešeného rodu. Byl syn Pontiánův a od dětství vynikal věrností víře, zdrženlivostí a čistotou. Po Kallistovi byl zvolen na Petrův stolec roku 222 a jeho osmiletý pontifikát probíhal za vlády Alexandra Severa, který křesťany nechával na pokoji. Křesťané za jeho působení měli nejen svá pohřebiště, ale i domy pro bohoslužebná shromáždění, které můžeme nazvat chrámy. Shromáždění se konala obvykle v sálech prvního patra. Církevní majetek byl také tvořen dary a odkazy a papež Urban rozhodl, aby všechno, co bylo obětováno Bohu, sloužilo výhradně k církevním účelům a pak už jen chudým.

I když zrovna nezuřilo pronásledování, nedá se říci, že by křesťané byli bez nepřátel. Na císařském dvoře vystupoval císařův rádce a právník Domitius Ulpianus, který uspořádal sbírku císařských rozkazů proti křesťanům, to znamenalo návod, jak by měli být tito věřící stíháni. Sbírka zdůrazňovala, že se jedná o nedovolené náboženství a církev je zakázanou společností. Protože křesťané se údajně dopouštějí zločinů proti císaři, svatokrádeží a vlastnictví čarodějných knih, kterými byla míněna Bible, je možné je obžalovávat a stíhat nejtěžšími tresty. Za čarodějnictví se považovaly zázraky, kterými Bůh život prvotní Církve podporoval a pomáhal jí. Ulpiánovy pokyny pravděpodobně nebyly za života Alexandra Severa prováděny. Avšak není to zcela jisté, stejně jako jsou nejisté mnohé další zprávy, týkající se Urbana I., včetně jeho smrti. Nevíme spolehlivě zda šlo o přirozenou nebo mučednickou smrt.

Existují podání, dle nichž Urban byl na rozkaz prefekta Almachia mlácen olověnou holí a pak sťat, ale je možné, že jde o jiného Urbana. Snad onen Urban je také dáván do spojitosti s Cecílií a Valeriánem, ale ti údajně měli zemřít o 50 let dříve. Někteří učenci se domnívají, že hrob nalezený při vykopávkách v Pretextatově cemetriu na Via Appia v Římě je hrobem Urbana, biskupa z římského předměstí, který už dříve mohl pokřtít Valeriána a snad být i mučedníkem.

Hrob papeže Urbana I. byl prý v papežské kryptě cemetria Kallistova (tedy naproti). U nejspodnějšího hrobu byl nalezen náhrobní kámen, který sloužíval za oltář a na něm řecký nápis "Oyrbanos" s okrouhlou značkou vysvětlovanou jako biskupská zkratka. Ostatky papeže Urbana byly 20. 7. 818 papežem Paskálem I. přeneseny do chrámu sv. Praxedy a uloženy pod hlavním oltářem.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Petrus Cælestinus (1296); Urbanus Pp I (230); Dunstanus (988); Ivo, presb. (1303); Theophilus de Curte (1740); Crispinus de Viterbio (1750); Humiliana (1246); Petrus Wright (1651); Maria Bernarda /Verena/ Bütler (1924); Pina Suriano (1950); Parthenius et Calogerus (304); Hadulphus (728); Augustinus Novellus (1310); Ioannes de Cetina, presbyter (1397); Ioannes a Sancto Dominico Martínez (1619); Ioannes Baptista Xaverius (Ioannes Ludovicus); Loir (1794); Maria Bernarda (Verena); Iosephus Czempiel (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský