Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Dunstan
Dunstanus

19. května, připomínka
Postavení:arcibiskup OSB
Úmrtí:988
Patron:zámečníků, kovářů, zlatníků, iluminátorů, vyšívačů, zvonařů a hudebníků
Atributy:andělé, biskup, kleště, někdy i kniha nebo svitek

ŽIVOTOPIS

Narodil se r.909 v blízkosti Glastonbury v rodině patřící k anglosaské šlechtě. Po těžším onemocnění a dalších obtížích na dvoře krále Athelstana odmítl cestu ke světské kariéře a rozhodl se pro cestu evangelia. Chtěl sloužit Bohu rozšiřováním jeho království v lidských duších. V canterburském opatství se mu dostalo patřičného vzdělání a po složení slibů byl winchesterským biskupem vysvěcen na kněze. Nějakou dobu žil jako poustevník u Glastonbury a věnoval se malířství a kovotepectví. Uměl prý i odlévat zvony a ladit varhany. Pro uvedené dovednosti se později stal patronem zlatníků a dalších oborů.

Ke dvoru byl Dunstan povolán, když na místo Athelstana nastoupil na wessexský trůn jeho nevlastní bratr Edmund. Ten z něj učinil svého rádce a později opata v Glastonbury r. 945. V tomto klášteře byl údajně už od r.940. Od roku 946 byl po 9 let králem Edreda a za něj byla Dunstanovi svěřena do péče část královského pokladu. Odměnou měl dostat pro lid Somersetu a Devonu 200 liber.

Asi roku 955 se nepohodl s nastupujícím mladým králem Edvinem, kterému vytýkal, že od korunovační tabule odešel do další místnosti oddávat se hříchům s Ethelgiovou a její dcerou zároveň. Za výtku této nemorálnosti musel Dunstan do vyhnanství v Gentu, odkud se vrátil po dvou letech. Nový král Edgar ho učinil biskupem ve Worcesteru, po dvou letech v Londýně, r. 960 pak arcibiskupem v Canterbury. Dunstan dbal o obnovení klášterního života a reformoval stará opatství s důrazem na vyhlášená pravidla. Navrhoval i některé zákony a zřejmě v té době bylo kněží dost, protože chtěl, aby každý kněz vykonával ještě nějaké řemeslo. Na krále měl velký vliv. Arcibiskupem zůstal prý do konce života a život diecézí řídil ze svých klášterů. Věnoval se i sborovému zpěvu a životům canterburských světců, mezi něž byl nakonec téměř v 80 letech pohřben v canterburské katedrále. Už za jeho života mu byly připisovány některé zázraky a proroctví. Jeho svátek byl stanoven roku 1039 za působení dalšího světce Anselma.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Petrus Cælestinus (1296); Urbanus Pp I (230); Dunstanus (988); Ivo, presb. (1303); Theophilus de Curte (1740); Crispinus de Viterbio (1750); Humiliana (1246); Petrus Wright (1651); Maria Bernarda /Verena/ Bütler (1924); Pina Suriano (1950); Parthenius et Calogerus (304); Hadulphus (728); Augustinus Novellus (1310); Ioannes de Cetina, presbyter (1397); Ioannes a Sancto Dominico Martínez (1619); Ioannes Baptista Xaverius (Ioannes Ludovicus); Loir (1794); Maria Bernarda (Verena); Iosephus Czempiel (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský