Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





sv. Karel Evžen de Mazenod
Carolus Eugenius de Mazenod

21. května, připomínka
Postavení:biskup, zakladatel řádu OMI
Úmrtí:1861
Patron:dysfunkčních rodin

ŽIVOTOPIS

Narodil se 1. 8. 1782 v Aix ve Francii. Ve věku osmi let, 13. 12. 1790, Evžen s rodinou odešel do italského exilu kvůli francouzské revoluci. Pobýval v Turíně, Benátkách, Neapoli a v Palermu, kde byl vystaven tlaku od světsky zaměřené bohaté mládeže. V Itálii strávil 11 let. Po revoluci se matka vrátila, ale otec v Itálii zůstal. Svádělo se to na politické poměry, ale šlo prý o rozvod. Evžen se marně snažil dát rodiče dohromady.

Vzdělání získal od benátského kněze Dona Bartola Zinelliho. V roce 1808 vstoupil do semináře v Paříži a v roce 1811 přijal kněžské svěcení a zprvu působil jako misionář. Po pěti letech založil v Aix kongregaci „oblátů Neposkvrněné Panny Marie“, církevně uznanou v roce 1826, která se věnovala misiím. Byl jejím prvním generálním představeným.

V roce 1821 se zasloužil o zřízení marseillské diecéze, v níž se stal generálním vikářem a později světícím biskupem. Od r.1837 ji řídil jako diecézní biskup. Jeho kongregace byla v roce 1841 povolána do Kanady a on tam se svými spolupracovníky položil základy dnešní církevní hierarchie. Jeho zásluhou kongregace rozkvétala jak po celé Evropě, tak i v jižní Africe a na Cejlonu. V Marseille nechal vystavět katedrálu a založil přes dvacet nových farností.

Evžen též veřejně podporoval dogma o Neposkvrněném Početí. V roce 1851 byl jmenován arcibiskupem a v roce 1859 prý kardinálem. Mezitím po něm chtěli, aby byl i senátorem. Zemřel v Marseille.

Při exhumaci 12. 12. 1936 bylo jeho tělo nalezeno neporušené. Blahořečen byl Pavlem VI. 19. 10. 1975 a kanonizován Janem Pavlem II. 3. 12. 1995.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Theobaldus, ep. Viennen (1001); Christophorus Magallanes et XXIV socii: Augustinus Caloca, Aloysius Batis Sáinz, Emmanuel Morales, Salvator Lara Puente et David Roldán Lara, David Galván (1915), David Uribe, Ianuarius Sánchez Delgadillo, Iesus Méndez, Iosephus Isabel Flores, Iosephus Maria Robles, Iulius Álvarez, Iustinus Orona et Atilanus Cruz, Margaritus Flores, Matth (převážně 1927); Carolus Eugenius de Mazenod (1861); Hospicius (asi 581); Timotheus, diaconus (s. inc.); Polyeuctus, m. in Cappadocia (s. inc.); martyres Alexandri (357/358); Paternus, ep. Veneten. (ca. 460-490); Mancius, m. Eboræ (s. VI); Hemming (1366); Ioannes Mopinot (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský