Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

freska v Richinveldu
freska v Richinveldu

s manželkou Marií Torribia
s manželkou Marií Torribia




sv. Isidor
Isidorus, agricola

15. května, připomínka
Postavení:ženatý laik, rolník
Úmrtí:asi 1130
Patron:Madridu, rolníků a vzýván proti suchu
Atributy:dva andělé, motyka, selský oděv, pluh a spřežení volků

ŽIVOTOPIS

Chudí španělští rodiče vložili do jeho srdce zbožnost a lásku k Bohu i k bližnímu. Stal se rolníkem u madridského statkáře, později se oženil. Ráno vždy začínal účastí na první bohoslužbě a práci začal a končil modlitbou. Žil spravedlivě pro čest a chválu Boží. Sám chudý ještě podporoval chudé. Příležitost k dobrým skutkům nikde nepřehlížel a žádná námaha ho neodradila.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

ŽIVOT S BOHEM VE SVATÉM MANŽELSTVÍ

Narodil se kolem roku 1080 (někde údaj dřívější) v Madridu ve Španělsku. Dostal dobré základy křesťanské výchovy ve velmi chudé rodině.

Nedostalo se mu sice školního vzdělání, ale obeznámení s náboženskými pravdami slovem i příkladem. Byl veden k pečlivému vykonávání povinností a k varování se hříchů. Rodiče ho naučili milovat Boha a dávat mu první místo v životě. Pracovat musel již od dětských let. Přivydělával nájemnou prací na poli. Brzy osiřel a zůstával u Jana Vera, který byl majitelem větších pozemků. Isidorův den začínal modlitbou a byl jí protkán. Životopisy o něm uvádějí, že každý den chodíval na ranní mši svatou, jen se nezmiňují od kolika let. Pro jeho zbožnost a poctivé jednání měl v něj hospodář Vera větší důvěru než k ostatním. To vzbudilo závist u dalších pracovníků, kteří pak na něho žalovali, že ztrácí čas modlením a zanedbává práci.

Dalo by se snad říci, že pro pořádek se šel hospodář přesvědčit jak velké je Isidorovo zanedbávání práce a i Akta Sanktorum popisují událost pomoci andělů při orbě. Ano, uviděl ho před křížem pokleknout a nořit se do modlitby, jenže jak by se na něj mohl poctivý hospodář zlobit, když v zápětí uviděl u pluhu dva anděly mu pomáhat.

Když došlo k obsazení Madridu mohamedánskými Almorávidy a docházelo k zajetím, mnoho lidí před nimi utíkalo a s nimi i Isidor. Nové pracovní místo hledal v Torrelaguně, kde se seznámil s Marií Toribie z Cabezy, do níž se zamiloval. Isidor přijal nové povolání a svátostí manželství začal s Marií nový společný život. Je psáno, že vytvořili dobré a svaté manželství. O tom hovoří i pozdější skutečnost, že i Marie byla nakonec blahoslavená s památkou 9. 9. Byla velmi aktivní v prokazování dobra a ve štědrosti k chudým. Spolu měli jen jednoho syna, který jim však v dětském věku zemřel.

Také v Torrelaguně pracoval Isidor v zemědělství a i tam se opakovaly pomluvy spolupracovníků. Nový pán nebyl velkomyslný a příliš zbožného dělníka podezříval a vyžadoval od něj více jak od ostatních. Isidor s hrdinskou trpělivostí nějakou dobu snášel příkoří a nespravedlivému pánu nechával i ze svého. Podle životopisců Bůh nedovolil, aby tato zbožná rodina trpěla nedostatkem, a zázračným způsobem jim doplnil čeho potřebovali.

Po čase Isidor uznal za rozumné vrátit se do Madridu a tak se tam přestěhovali. Práci prý našel zase u jiného statkáře, který si ho od počátku vážil a důvěřoval mu. Ale i na novém místě se roznesly řeči, že Isidorova zbožnost je na úkor práce. Některé životopisy vkládají viditelnou pomoc andělů až sem, jinde je uváděn Isidorův rozhovor s nabídnutím záruky. Řekl prý: "Je pravda, že chodím před prací denně na mši svatou, ale tím nezanedbávám práci, v níž jsem poctivý. Nebude-li úroda na těchto polích tak hojná, jako na polích sousedů, nahradím všechnu škodu." A v době žní se pak ukázalo, že úroda na jím obdělávaných polích byla větší než na jiných.

Mezi Isidorovy dobré skutky se řadí také zbudování hluboké veřejné studny, kterou vykopal, aby pro unavené dělníky a pocestné získal vodu k občerstvení. Připomíná se také jeho ohled k potřebám zvířat a zimní péče o ptactvo. Pamatoval prý na Přísloví 12,10: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem".

V kanonizační bule se o Isidorovi uvádí, že byl "milosrdný, pokorný, dobrý, skromný, trpělivý a především vynikal láskou, která je poutem veškeré dokonalosti." Dále je uvedeno, že "pracovitost a pokoru nepovažoval za nic ponižujícího, povolání vykonával poctivě, ale nezanedbával při něm nikdy modlitby, úkony zbožnosti ani díla milosrdenství. Nikdy se neodebral na pole bez předchozí účasti na mši svaté a bez vroucí modlitby k Bohu a k Panně Marii. I kdyby byl sebevíce unaven neporušil předepsaný půst. Bohu patřilo jeho tělo plnící Boží příkazy, znavené prací s častým umrtvováním, a duch byl pozvednutý stále k Bohu... Pro chudé nelitoval ničeho. Odpouštěl nepravosti těm, kteří mu sebrali i věci nutné k životu. Měl v úctě manželskou čistotu. Zachovával ji neporušenou. Také jiné ctnosti praktikoval v takovém stupni, že byl příkladem pro bližní, kteří viděli jeho dobré skutky a chválili Boha za jeho dobrotu." Jinými slovy, celý život žil k Boží cti a Boží chválou.

Isidor byl původně pohřben na hřbitově sv. Ondřeje v Madridu, kde jej Bůh oslavil divy. Po čtyřiceti letech byl jeho hrob otevřen a jeho tělo i oděv byly zcela zachovalé. Ve slavnostním průvodu pak byly jeho ostatky přeneseny do chrámu sv. Ondřeje.

Když král Filip III. při cestě z Lisabonu těžce onemocněl, takže lékaři se vzdali naděje na uzdravení, byly k němu přeneseny Isidorovy ostatky, načež se mu náhle vrátilo zdraví. Na jeho žádost papež Pavel V. 4. 6. 1619 blahořečením schválil Isidorovu úctu a v roce 1622 byla Řehořem XV. připravena kanonizace. Ke svatořečení Isidora prý došlo, ale na kanonizační bule chyběl podpis. Novou bulu podepsal Benedikt III. 9. 6. 1724.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Jak já začnu žít k Boží cti a Boží chválou? Budu velmi věrně plnit úkoly svého povolání! Podrobnosti s čím začnu si stanovím sám a teď. Ke kontrolování je vhodné večerní zpytování svědomí. Každý jsme povolán k jinému stavu a k jinému povolání, proto ani Isidorův příklad není šablonou. Výsledek má být však stejný: cesta k svatosti.

Všemohoucí Bože, Ty nám posíláš své svaté, kteří svým příkladem ukazují vzor spravedlivého života; veď nás, abychom svatého Isidora nejen oslavovali, ale také se od něho stále učili. Prosíme o to Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Isidorus, agricola (asi 1130); Petrus, Andreas (s. III.); Rupertus de Binga (s. VIII); Cassius et Victorinus, m. in Africa cum Cassio (s. III); Simplicius, presb. (s. III/IV); Achilleus, thaumaturgus (s. IV); Rheticius (s. IV); Caleb seu Elesbaan (ca. 535); Severinus, ep. Septempedan. (s. inc.); Severinus, ep. Septempedan. (s. inc.)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský