Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Beda Ctihodný (Venerabilis)
Beda Venerabilis, presb. et doctor Eccl.

25. května, nezávazná památka
Postavení:kněz a učitel církve OSB
Úmrtí:735
Atributy:kniha, pero

ŽIVOTOPIS

Pocházel ze severovýchodní části Anglie. Již v mládí se řídil podle benediktinské řehole. Ve dne studoval, v noci vstával k modlitbě. Téměř celý život strávil v klášteře v Jarrově nedaleko rodného místa. Když se stal knězem, byl již v celé Anglii znám jako vynikající vědec a svatý řeholník. Po 45 let svého řeholního života se řídil pravidlem: "Buď se učit, nebo vyučovat jiné, nebo psát". Přitom nezanedbával modlitbu ani řeholní povinnosti.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

JEHO RADOSTÍ BYLO STUDOVAT, VYUČOVAT A PSÁT

Narodil se roku 672-673 na území kláštera wearmoutského v Northumbrii na severovýchodě Anglie. Životopisci předpokládají, že byl sirotkem, protože v sedmi letech ho příbuzní dali na vychování do benediktinského kláštera ve Wearmouthu. V roce 682 s několika mnichy přešel do nově otevřeného, 11 km vzdáleného kláštera v Jarrově. Toto nové středisko mnišského života se stalo Bedovým celoživotním domovem.

Jeho vychovatelem byl opatův pomocník a pozdější nástupce i světec Ceolfrith. Pod jeho vedením získával nadaný Beda bohaté a všestranné vědomosti i vynikající výchovu. Již v 19 letech získal jáhenské svěcení, ale kněžské přijímal až ve 30 letech. Vzorně plnil základní povinnosti řeholního života, ale krom nich a modlitby všechen ostatní čas věnoval studiu, vyučování a psaní. Studoval hlavně ve dne a v noci se modlil. Byl velmi vytrvalý a tak během svého života vykonal velmi mnoho.

Jako jáhen začal psát gramatická a literární díla. Většinou latinsky, ale některé spisy i v lidové řeči. Jeho všestranné vědomosti se promítly i do jeho děl. Najde se v nich matematika, zeměpisné i dějepisné znalosti, rovněž astronomie a přírodní vědy, zabýval se řečnickými spisy i básněmi. Ovládal řečtinu a hebrejštinu. Psal výklad Písma svatého a vyzdvihoval jeho věroučný i mravoučný smysl. Využíval také práce církevních otců. V jeho písemnostech převládala teologická díla s padesáti homiliemi, jenž mu získaly jméno Ctihodný. Některá díla se týkala hlavně věrouky a mravouky. S profesionální svědomitostí psal ale i dějiny církve v Anglii. Jeho "Historia Ecclesiastica Gentis Anglorum" v pěti knihách mu vysloužila i přezdívku "otec anglických dějin". Napsal také životopisy svatých ve formě osobitého martyrologia.

Bedovým nejdelším pobytem mimo klášter v Jarrově byla asi v r. 734 doba strávená přednáškami na vyšší klášterní škole v Yorku, kam byl pozván bývalým žákem, opatem a arcibiskupem Egbertem.

O velikonocích r. 735 těžce onemocněl a i přes problémy s dýcháním se zúčastňoval řeholních modliteb a snažil se pokračovat i ve psaní. Zemřel o svátku Nanebevstoupení Páně s chvalozpěvem na rtech: "Sláva Otci i Synu i Duchu sv. ..."

Pohřben byl v klášteře a za doby dánských nájezdů kolem r. 1025 byly jeho ostatky přeneseny do durhamské katedrály. V r.1541 při odtržení Anglie od katolické církve byl hrob zničen a jeho kosti se s dalšími dostaly do společného hrobu. Po utišení náboženského nepřátelství mu vzdávali úctu i nekatolíci. Titul církevního učitele mu byl oficiálně udělen až koncem XIX. století papežem Lvem XIII. Skrze sv. Bedu ať i nám září Boží moudrost a učí nás, že máme vydávat světlo svými dobrými skutky.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Dnes své předsevzetí zaměřím na vzdělávání se a věnuji nějaký čas další duchovní četbě nebo někoho povzbudím např. dopisem.

Bože, Tys povolal svatého kněze Bedu, aby svou zbožností a učeností vzdělával Tvou církev; na jeho přímluvu dej ať je i náš život prozářen pravou moudrostí. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(závěrečná modlitba z breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Domenica Resurrectionis Domini; Beda Venerabilis, presb. et doctor Eccl. (735); Gregorius Pp VII (1085); Aldhelmus (709); Magdalena Sophia Barat (1865); Maria Magdalena de Pazzi (1607); Canion (s. III/IV); Dionysius, ep. Mediolanen. (ca.361); Zenobius, abbas (s. IV ex./V in.); Leo, abbas (s. VII); Gennadius, ep. in Asturia (ca. 925); Gerius (ca. 1270); Iacobus Philippus (Andreas); Bertoni (1483); Dionysius Ssebuggwawo (1886); Nicolaus Cehelskyj (1951)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský