Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Justin
Iustinus, philosophus

1. června, památka
Postavení:filosof a mučedník
Úmrtí:asi r. 165
Patron:filozofů
Atributy:kniha, plášť učenců, meč

ŽIVOTOPIS

V Malé Asii se učil filosofii. Životní moudrost hledal v nauce stoiků, Aristotela, Pythagora, Platóna a na mysli mu tanuly otázky: Co je má duše? Co se mnou bude po smrti? Hledal pravdu o Bohu. Jeden stařec ho poučil: "Modli se vroucně k Bohu, aby ti otevřel brány světla, neboť k pochopení těch věcí je nutná milost od Boha." Justin se seznámil s Písmem svatým, jeho četba a příkladný život křesťanů mu byl pobídkou k přijetí sv. křtu. Zahořel touhou přivádět ke Kristu také druhé a pravou nauku úspěšně hájil. Za své vyznání položil život.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

HLEDAL AŽ NALEZL PRAVDU

Narodil se na začátku druhého století ve Flavii Neapolské. Toto město bylo kdysi biblický Sichem a nyní je to Nablus v Samaří. Jeho otec Priscus byl římským pohanem. Justinovi se dostalo širokého vzdělání a zabýval se různými filosofickými směry v touze poznat pravdu a najít cestu šťastného života. Nauka Aristotela ho zklamala pro lakomost učitele a nebyl spokojen ani když se seznámil s Pythagorem, jehož číselná soustava jako pravzor všech věcí jej zprvu zaujala. U něj se učil, že svět je souladným celkem a všeuspořádající bůh je pronikající přírodní silou. Pak však bylo Justinovi řečeno, že neznalost hudby, hvězdářství a měřičství je příčinou jeho neschopnosti dostat se do hlubin Pythagorovy filosofie a tak tuto cestu opustil. Dál hledal u přívrženců Platonovy nauky. Ta učila, že bůh je moudrá duchová bytost, všemohoucí a spravedlivá, které se máme stát podobni, i to, že člověk bude moci boha poznat až jej on sám poučí. Tato filosofie Justina nejvíce zaujala a začal se jí obírat, vyhledávajíc přitom samotu.

Zatímco takto jednou rozjímal při chůzi po břehu moře, byl osloven starcem, který se ptal na důvod jeho kroků do nehostinné samoty. Justin se mu svěřil se svým hledáním a touhou poznat nejvyšší bytost. Stařec s úsměvem odpověděl, že vše, čemu mudrcové učí, je nejisté či bludné a pošetilé. A dávno před řeckými mudrci byli na světě spravedliví muži, kteří předpověděli věci, jež se naplnily. Plni Ducha svatého oznamovali svému lidu pravdu, hlásali víru v jediného pravého Boha, Stvořitele všeho, i v jeho Syna Ježíše Krista, jehož příchod předpověděli. Vyzval Justina k modlitbě za to, aby mu Bůh dal milost tyto věci poznat a pochopit.

Justin byl dojat a velmi si přál poznat knihy Bible, o jejichž obsahu se od starce dozvěděl. Pozorně je pak četl a vyhledal rady u křesťanských vykladatelů Písma. Pozoroval svatý život křesťanů, z nichž mnozí pro víru podstupovali mučednickou smrt. Byl osloven jejich láskou a stal se jedním z nich, protože našel co hledal. Bylo to pravděpodobně mezi léty 130-137, kdy asi v Efezu přijal křest. Později v jednom spisu uvedl, že přijal víru pod vlivem příkladného života křesťanů. Proti nim slyšel i mnoho námitek, ale poznal, že obviňování se nezakládá na pravdě. Justin se po přijetí víry věnoval obraně a šíření křesťanské nauky mezi vzdělanými Řeky a Římany. V Římě založil filozofickou školu a napsal několik filozofických spisů na obhajobu křesťanské nauky. Zachovala se dvě díla s názvem Apologie a třetí dílo Dialog s Židem Tryfonem.

Na udání pohanským filosofem Krescencem, s nímž vedl ohnivé diskuse, byl za hlásání křesťanské nauky zajat a předveden před římského prefekta Junia Rustica. Z výslechu jsou zachována akta, v nichž jsou uvedena Justinova slova: "Pokusil jsem se studovat všechny dostupné filozofie, což mne nakonec přesvědčilo, že jen jediné učení je pravé. To, které vyznávají křesťané, že Bůh je Stvořitel a Pán veškerého tvorstva, že Ježíš Kristus podle proroctví přišel na svět, aby spasil člověka a naučil ho celé pravdě."

S dalšími odsouzenými byl zbičován a potom sťat. Údajně za vlády Marka Aurelia. Mohlo to být po roce odhadovaném martyrologiem. Justin významně přispěl ke vstupu křesťanství do světa řecko-římské kultury. Jeho ostatky jsou uloženy u sv. Vavřince za hradbami.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Budu mít na paměti že i můj život může být pro někoho pobídkou na cestě za poznáním Boha a budu se snažit o způsob apoštolátu příkladným životem, který sv. Justina přiblížil Kristu!

Bože, Tys poučil svatého mučedníka Justina, že kříž, přestože ho mnozí považují za nesmyslný, vede k dokonalému poznání Ježíše Krista; pomáhej i nám, abychom dokázali odolat svodům klamných nauk a zůstali vždy pevní ve víře. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(závěrečná modlitba z breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Iustinus, philosophus (asi r. 165); Ammon, Zeno (249); Simeon, m. in agro Licestrien (1035); Theobaldus, abbas (1150); Ioannes Pelingotto (1304); Alphonsus Navarrete, Ferdinandus a Sancto Ioseph de Ayala et Leo Tanaka* (1617); Hannibal Maria Di Francia (1927); Chariton, Charitus (ca. 165); Ischyrion et V socii, milites (ca. 250); Proculus, m. Bononiæ (ca. 300); Fortunatus, presb. (s. IV/V); Caprasius, solitarius (ca. 430); Florus (s. inc.); Ronanus (s. VII/VIII); Wistanus (849); Eneco (ca. 1060); Ioannes Storey (1571); Ioannes Baptista Vernoy de Montjournal (1794); Ioannes Baptista Scalabrini (1905)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský