Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Jan Křtitel Machado de Távora a Petr od Nanebevzetí
Ioannes Baptista Machalo et Petrus ab Assumptione

22. května, připomínka
Postavení:misionáři a mučedníci
Úmrtí:1617

ŽIVOTOPIS

Jan pocházel z portugalské šlechtické rodiny. Narodil se na Azorských ostrovech v Atlantickém oceáně roku 1580. Od dětství měl zájem o cizí země, lákalo ho Japonsko, se kterým rozvíjeli styky portugalští mořeplavci a obchodníci. Toužil se tam stát misionářem a proto v 17 letech vstoupil do jezuitského řádu. Součástí jeho přípravy pak bylo studium filozofie v portugalské kolonii Goa v Indii a teologie v Macau na východním pobřeží Číny.

Po kněžském svěcení v roce 1609 odešel do Japonska. Začal působit v oblasti Meako a Tušimi, později přešel na území Čikungu a Bugen. V roce 1614 vyšlo od císaře Taifusama nařízení, aby všichni misionáři opustili Japonsko a začalo pronásledování křesťanů. Jan Machado byl odvoláván, ale vyprosil si u představených dovolení, aby směl ilegálně zůstat. Stáhl se na ostrovy Goto, kde se zdál největší klid. Pronásledovatelé se však o jeho působení přece jen dozvěděli a 21. 4. ho přepadli a uvěznili v Kori v Omuru.

Tam čekal měsíc společně s františkánským knězem Petrem od Nanebevzetí na rozsudek smrti. Po tu dobu ve vězení se jim dařilo sloužit mši svatou a udělovat si svátosti. Několik dní před smrtí se podařilo Janu Machadovi poslat představenému dopis, v němž vyjádřil svou vděčnost za misionářské povolání i za mučednictví. Oba dva misionáři byli pak v Nagasaki sťati.

Blahořečeni byli papežem Piem IX. 6. 7. 1867.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Rita de Cassia (1457 nebo před tímto rokem); Iulia, virgo et m. in Corsica (století neznámé); Castus et Æmilius, m. in Africa (203); Basiliscus (s. IV); Maria Dominica Brun Barbantini (1868); Humilitas (1310); Ioannes Baptista Machalo et Petrus ab Assumptione (1617); Quiteria (s. inc.); Ausonius (s. IV/V); Lupus, ep. Lemovicen. (637); Ioannes, abbas Parmen (s. X); Atto (ca. 1153); Ioannes Forest (1538); Matthias de Arima (1620)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský