Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Bernard de Menthone
Bernardus de Menthone

15. června, připomínka
Postavení:arcijáhen
Úmrtí:1081
Patron:horolezců, lyžařů, obyvatel a pocestných v alpské oblasti
Atributy:ďábel, hůl, okno, pes, věž

ŽIVOTOPIS

Pochází ze vznešené rodiny v údolí Aosty (z Menthonu) v Itálii. V Paříži studoval filozofii a práva. Po dosažení doktorátu mu rodiče vyhledali bohatou nevěstu, ale on se rozhodl pro duchovní stav. Kvůli tomu byl otcem vězněn ve věži, ale za pomoci sv. Mikuláše uprchl oknem.

Stal se arcijáhnem a pomocníkem biskupa. Bývá uváděn i jako generální vikář diecéze Aosty. Svými kázáními prý obrátil mnoho pohanů. Zakládal školy a udržoval kostely. V průsmycích stavěl útulky a hospice pro poutníky, cestující v Alpách. Tam, kde se švýcarský kanton Wallis spojuje s italským údolím Aosty, založil na průsmykové výšině významný hospic, nazývaný Velký průsmyk sv. Bernarda. Také hospic Malý průsmyk nese jeho jméno. Dále založil domovy augustiánských kanovníků a jeho pomocníci zavedli chov psů, kterým říkáme "bernardýni".

Bernard de Menthone zemřel asi v 85 letech v Novaře. Jeho ostatky jsou uchovávány ve stříbrném a zlatém relikviáři ve tvaru busty v klášterním kostele, nesoucím jeho jméno v Burg u St-Pierre ve Švýcarsku. Svatořečen byl již kolem r. 1120 a papež Pius XI. ho roku 1923 jmenoval patronem horolezců.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

SS. Corporis et Sanguinis Christi Sollemnitas; Vitus, m. in Lucania (století neznámé); Amos, propheta (s. VIII. před Kr.); Bernardus de Menthone (1081); Germana (1601); Aloysius Maria Palazzolo (1886); Hesychius, miles (ca. 302); Abraham, monachus (ca. 480); Landelinus, abbas Laubien. (ca.686); Lotharius, ep. Parmen. (756); Benildis (853); Hilarianus (s. VIII/IX); Isfridus (1204); Thomas Scryven (1537); Petrus Snow et Radulphus Grimston (1598)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský