Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Vilém
Gulielmus, abbas Montis Virginis

25. června, připomínka
Postavení:opat, zakladatel kongregace OSB
Úmrtí:1142
Atributy:opat, vlk

ŽIVOTOPIS

Pochází ze Savojska a z lásky ke Kristu si v mládí zvolil život poutníka a žebráka. Pohnut svatým Janem Materanským, vydal se z města Vercelli, aby s druhy zbudoval poustevnický klášter Monte Vergine. Později, pověstný duchovním učením, založil mnoho dalších pousteven a svatyní v jižní Itálii. Jako opat dožil svůj pozemský život v Guletu u Nuscum v Kampánii.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

POUTNÍK ZAKLADATEL

Narodil se ve Vercelli v Savojsku v severní Itálii kolem r.1085. Již v 15 letech vykonal pouť k hrobu sv. Jakuba do Compostely ve Španělsku a také se vydal na pouť do Svaté země. Velkou část mládí strávil putováním a v roce 1114 se pod vlivem Jana Materanského usadil na hoře u města Avellino východně od Neapole. Tam založil svatyni Panny Marie, po níž hora dostala jméno Monte Vergine (Hora Panny). Uvádí se, že ještě před tím uzdravil slepce a chtěl žít v samotě a neznám. Přesto asi mezi léty 1118 a 1124 se kolem něj vytvořila komunita mužů se stejným zájmem o prohlubování duchovního života a vznikl klášter tzv. vilemitů, poustevnické větve benediktinského řádu jako kongregace "Monte Vergine".

Poté co život v komunitě na Hoře Panny probíhal dle pevného řádu, Vilém se vydal jako žebrák opět na putování, při kterém založil další, nejméně tři kláštery. Vznikl i klášter žen, patřící k jeho kongregaci.

Vilém působil s otcovskou péčí a slovy plnými Ducha svatého. Povzbuzoval malátné a z lhostejnosti křísil mnohé k činnému duchovnímu životu. O tom, že dovedl lidem dobře radit, se dozvěděl i neapolský král Roger, pozval Viléma na svůj dvůr, navázal s ním přátelství a řešil různé problémy. Král se pak také podílel na výstavbě dalších klášterů. Dvořanům se Vilémův vliv na krále nelíbil a chtěli ho znemožnit. Použili k tomu prodejnou ženu, která měla za úkol ho svést. Reakce Viléma však byla nepředvídatelná. Připravil lože ze žhavého uhlí, na které před ženou ulehl, aniž by se popálil a zároveň ji pozval blíž. Ta prý byla šokem tak vyléčená, že dokonce prodala svůj majetek a za své jmění vystavěla klášter ve Venose, v němž vedla kající život.

Vilémovi je přičítáno více zázraků, zejména tělesného uzdravení, ale mnohem větší byla uzdravení duchovní. Byl opatem v klášteře S. Salvatore di Goleto u Nuscum v Kampánii, kde zemřel.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Budu se dnes snažit rozdávat povzbuzení a ke všem budu patřičně vstřícný.

Bože, Tys povolal svatého opata Viléma, aby následoval Tvého Syna v jeho chudobě a pokoře a ukazoval, jak žít podle evangelia; pomáhej nám, abychom i my šli cestou, k níž jsme v evangeliu voláni. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Gulielmus, abbas Montis Virginis (1142); Prosperus Aquitanus (asi 463); Dorothea Monoviensis (1394); Ivanus (kolem r.882); Maximus, ep. Taurinen. (ca.408-423); Tigris (s. VI); Molochus seu Luanus (ca. 592); Eurosia (ca. 714); Adalbertus, abbas Egmunden. (s. VIII in.); Salomon, m. in Britannia Minori (874); Ioannes Hispanus (1160)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský