Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Prvomučedníci římští
protomartyres Sanct

30. června, nezávazná památka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:64

ŽIVOTOPIS

Byli to muži, ženy i mládež, duchovní i laici, mnozí velmi brzy po přijetí víry. Padli ve velkém množství během prvního z mnoha pronásledování křesťanů. Když vyhořela velká část Říma, kterou podle historika Tacita dal zapálit Nero, císař uvalil podezření na křesťany a vyhlásil je za žháře. Usmrcování křesťanů pokládal lid za důvod k zábavě. Vedle Tacita o tom mluví z pohanů např. Seutonius, z křesťanských spisovatelů Klement Římský.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

ZÁSTUPY BEZEJMENNÝCH SVĚDKŮ

Byli to věřící, které spojovala láska ke Kristu; lidé, kteří měli v srdci lásku ke všem ostatním, ale na které se většina obyvatel Říma dívala jako na své největší nepřátele. Zástupy bezejmenných svědků pravdy musely zemřít.

V roce 64 v pyšném srdci císaře Nera uzrál ďábelský plán. Chtěl vidět velký požár města Říma, aby si znázornil hořící Tróju. Chtěl být pánem nade vším a oslavován jako velký budovatel. Tou dobou ve městě přibývalo lidí s "nebezpečnou" vírou, která ve svém učení hlásala rovnost všech lidí, takže podle něj by císař měl být bratrem otroka a otrok rovný svému panovníku. Jejich "úchylku" dovršuje fakt, že Boha vidí v někom, kdo byl ukřižován jako otrok. Císař chválil sám sebe za nápad, který dostal. Jak je to "velkolepé!" Protože lid bude nenávidět žháře, za které se rozhodl označit křesťany, bude se jich moci zbavit tak, že všechny jeho choutky si přijdou na své a bude i oslavován.

Císař Nero po požáru Říma zahájil kruté pronásledování prvních křesťanů, vymýšlelo se pro ně fantastické mučení, jak napsal římský historik Tacitus. Císařské zahrady dostaly zvláštní osvětlení z živých pochodní, kterými byli hořící křesťané ve smolných otýpkách na sloupech a křížích. Někteří křesťané byli zašíváni do zvířecích kůží a předhazováni zdivočelým psům k pomalému roztrhání. V cirku na Vatikánském pahorku se odehrávala krvavá divadla, při nichž na děti a ženy byly vyháněny šelmy, provádělo se kruté bičování a nechybělo stínání hlav. Tam bylo různým způsobem umučeno nejvíc křesťanů.

Trpěli a umírali v neochvějné víře a naději na život v nebi, i v lásce k Ježíši, z níž čerpali sílu. Apoštol Pavel psal jakoby jejich jménem, připomínajíce prorocká slova žalmu 44,23: "Denně jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce určené na porážku. - Ale v tom všem (mluvíce předtím o pronásledování, soužení a meči) slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. Jsem si jist, že ani smrt... ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu." (Řím 8,36-39)

Pronásledování a utrpení těch, kteří půjdou za ním, Pán Ježíš předpověděl a řekl: "Vydá na smrt bratr bratra... Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen." (Mt 10,21-22) Tyto pronásledované blahořečil již předem sám Pán Ježíš s povzbuzujícím dodatkem: "Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi." (Mt 5,12)

Mučednictví je nejvyšší stupeň lásky. Mnozí pohané, vidouce nadšení křesťanů a jejich statečnost v nejbolestivějších mukách, volali po křtu. A tak církev rostla, čím více ji pronásledovali. Krev mučedníků je símě nových křesťanů. Jelikož pro velké množství nejsou jména všech římských prvomučedníků známá, slaví církev památku jejich hrdinné smrti společným svátkem hned po dvou předních apoštolech, popravených rovněž za císaře Nera.

Mezi současným hřbitovem a Svatopeterskou basilikou je kamenem v dlažbě označeno místo, kde uprostřed cirku, v němž převážně umírali prvomučedníci, stál obelisk, přenesený v roce 1586 na Svatopeterské náměstí.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Za ctnost vytrvalosti až do konce se budu modlit a o ni usilovat pamatujíc na její důležitost podle uvedených slov Písma.

Bože, Tys posiloval prvokřesťanské mučedníky, aby Ti zachovali svou věrnost, a oni svou krví posvětili začátky římské církve; pro jejich statečnost v zápase dávej i nám svou sílu a radost z toho, že nás nic nemůže odloučit od Tvé lásky.Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(závěrečná modlitba z breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

protomartyres Sanct (64); Martialis, ep. Lemovicen (asi po roce 250); Erentrudis (asi 718); Theobaldus, eremita (1066); Ladislaus, rex Hungariæ (1095); Otho, ep. Bamberge (1139); Adolphus, ep. Osnabrugen (1224); Basilides, m. Alexandriæ (ca. 202); Bertichramnus (ca. 623); Philippus Powell (1646); Ianuarius Maria Sarnelli (1744); Zeno Kovalykw (1941); Basilius Velyčkovskyj (1973)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský