Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Kvirik a Julita
Quiricus et Iulitta

16. června, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:století neznámé

ŽIVOTOPIS

Pochází z města Ikonia v Lykaonii, jedná se o dnešní Konyu v Turecku. Kvirik byl asi tříletý syn Julity. Podle legendy s ním Julita za pronásledování císařů Diokleciána a Maximina uprchla před pronásledovateli se dvěma služkami přes Seleucii do Tarsu v Kilikii. Malého syna učila lásce k Ježíši a vyznávat, že je křesťan. V krajním nebezpečí služky uprchly a Julita byla jako křesťanka se synem předvedena před císařského náměstka Alexandra, který požadoval, aby vzdala hold bohům a obětovala jak nařizoval zákon. Julita ale vyznala: "Jsem křesťanka a nikdy nebudu obětovat pohanským modlám." Na soudní jednání se prý přišly ze zvědavosti podívat i její služky aniž byly poznány. Náměstek nařídil natáhnout ji na skřipec a bičovat a to před Kvirikem, který se rozkřičel. Náměstek ho prý chtěl nenásilně utišit, ale když na něj sáhl, Kvirik mu odpověděl: "Jsem křesťan!" a snad mu bojovně zajel prsty mezi vousy. Náměstek na to reagoval tím, že ho chytil za nohu, jeho hlavou mrštil o zem a roztříštil mu ji. Přítomní se takové krutosti zhrozili. Julita zatím odevzdávala Kvirika do Boží náruče s vděčností za mučednickou korunu, maje asi na paměti, že by jinak následovala velká snaha o jeho převýchovu.

Náměstek nařídil pokračovat v mučení Julity žhavými hřebeny na bocích a polít ji nohy vařící smůlou. A protože ani za těch muk od svého vyznání neustoupila a stále se snažila modlit, nařídil její stětí a obě mrtvoly pak odnést na místo pohřbívání popravených zločinců. Tak se také stalo. Jejich těla prý však do příštího rána tajně odnesly obě služky a s úctou je pohřbily. Mělo se tak stát asi roku 305 v Malé Asii. Jelikož datum není dostatečně spolehlivé, martyrologium uvádí století jako neznámé a zaručuje pouze jejich mučednickou smrt.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Benno (asi 1106); Quiricus et Iulitta (století neznámé); Ferreolus et Ferrutius (asi s. IV); Lutgardis (1246); Maria Teresia /Anna Maria Catharina/; Scherer (1888); Similianus (s. IV); Tychon (s. V); Aureus, Iustina et socii (s. V); Aurelianus (551); Cechardus (ca. 860); Thomas Reding (1537); Antonius Constans Auriel (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský