Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Marie Scherer
Maria Teresia /Anna Maria Catharina/; Scherer

16. června, připomínka
Postavení:generální představená kongregace
Úmrtí:1888

ŽIVOTOPIS

Narodila se 31. 10. 1825 v Meggenu v kantonu Luzern ve Švýcarsku jako čtvrté dítě chudší selské rodiny. Pokřtěná byla Kateřina. Když jí v sedmi letech otec zemřel, musela k bratrům své matky, protože u ní mohly zůstat pouze tři děti. Po absolvování školní docházky byla příbuznými poslána do nemocnice v Luzernu jako učnice na kuchařku a pomocná ošetřovatelka. Po dvou letech se v ní vystupňovala touha po činném řeholním řádu.

Noviciát prožila v Menzingenu u Zugu ve františkánském institutu sester od sv. Kříže, který založil o. Theodosius Florentinim. Tento kapucín ji v roce 1850 jako 25tiletou sestru Marii Terezii povolal za vedoucí chudobince v Näfelsu v kantonu Glarus. Kraj byl postižen neúrodou, nezaměstnaností a bídou. V novém chudobinci, nazývaném "lotrovský palác" bylo místo pro padesát lidí. Hostil sirotky, přestárlé a duševně nemocné, kteří se o sebe neuměli postarat. Zároveň byla vytvořena "průmyslová škola", kde se 60 dívkám dostávalo výuky v ručních pracích. Tyto dva domy vedla sestra Marie Scherer v civilním oděvu, neboť nosit v práci řeholní hábit bylo zakázáno.

V roce 1852 ji o. Theodosius odvolal do Churu za vedoucí velmi nuzného pomocného špitálu. Tam byl zároveň položen základ sociálně charitativní kongregace. Sestra Marie Scherer měnila tvářnost špitálu, důvěra k ní rostla a mizely předsudky. Jako spoluzakladatelku Křížových sester ji tam nazývali "paní Matkou". Její celou byl malý kout špitálu, v němž pracovala až do noci. Za pomoci sbírek byla vystavěna nová nemocnice prvního křížového špitálu a pak sirotčinec se školou, penzionát a starobinec. S růstem aktivit přibývalo i nových kandidátek. V plánu bylo vybudování mateřince Milosrdných sester, ale političtí odpůrci zabránili další výstavbě. Dokonce dosáhli toho, že bylo zrušeno vše, co nesloužilo vlastnímu provozu nemocnice.

O. Theodosius v roce 1855 koupil pro sestry zpustlý Niggský dvůr nad kostelem v Ingenbohlu u Brunnen. Kongregace měla pak název "Milosrdných sester Svatého Kříže z Ingenbohlu". Pro potíže vznikly v dalším roce rozpory vzhledem ke školským sestrám a proto se mělo jednat o dva instituty. Oba však žily a žijí podle řehole třetího řádu sv. Františka. Generální představenou se stala Marie Terezie Scherer v Ingenbohlu a byla jí až do své smrti. Od smrti o. Theodosia nesla všechnu zodpovědnost za kongregaci sama a starala se o její rozvoj. O zakládání dalších nemocnic, ošetřovatelských stanic, internátů, mariánských domovů i škol a dalších potřebných budov. Za její úspěšné činnosti měla řehole v roce 1858 již 56 domů a v roce jejího úmrtí 422 domů s 1689 sestrami.

Poslední léta Marie Terezie prožívala četná tělesná utrpení. Vždy jí šlo o každého člověka v nouzi a svým sestrám říkávala: "S Bohem a pro Boha se dokáže mnoho." A připomínala jim, že: "je třeba dělat všechno k vytvoření pokoje! Všechno jde docela lehce, když mezi sebou vycházíte v pokoji."

Pohřbena byla na hřbitově u mateřince a 16. 6. 1975 byly její ostatky slavnostně přeneseny do nové krypty klášterního kostela. 29. 10. 1995 byla papežem Janem Pavlem II. blahořečená


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Benno (asi 1106); Quiricus et Iulitta (století neznámé); Ferreolus et Ferrutius (asi s. IV); Lutgardis (1246); Maria Teresia /Anna Maria Catharina/; Scherer (1888); Similianus (s. IV); Tychon (s. V); Aureus, Iustina et socii (s. V); Aurelianus (551); Cechardus (ca. 860); Thomas Reding (1537); Antonius Constans Auriel (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský