Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Nikandr a Marcián
Nicandrus et Marcianus, mučedníci

17. června, připomínka
Úmrtí:asi 297

ŽIVOTOPIS

Původem z Moesie, oba ženatí a vojáci, obrátili se na křesťanskou víru. Kvůli ní a císařským požadavkům vystoupili z armády. Z Diokleciánova nařízení za to, že odmítli obětovat modlám, byli odsouzeni ke stětí mečem.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

"KDO ZTRATÍ SVŮJ ŽIVOT PRO MNE, NALEZNE JEJ" (Mt 10,39)

Pocházeli z Moesie ležící na území dnešního Bulharska, která byla starořímskou provincií. Žili ve třetím století. Oba byli ženatí a byli vojáky. V době pronásledování za vlády císařů Diokleciána a Galeria, se před císařskou slavností dohodli a vystoupili z vojska, aby o slavnosti nebyli nuceni obětovat modlám. Měli prý živou víru v Krista a neporušené srdce. Po složení hodnosti se vrátili domů do Dorostormu v dolní Moesii, kde Nikandra čekala křesťanská manželka Daria a Marciána jeho dosud pohanská žena s malým dítětem. Asi po roce byli předvoláni před císařského guvernéra Maxima. Podle zápisu výslechu začal guvernér slovy: "Znáte přece výnosy, kterými vám císařové ukládají povinnost obětovat bohům." Nikandr se bránil připomínkou, že se jedná o výnosy pro vojáky a oni z vojska vystoupili, takže se jich již netýkají. Maxim ale nařídil: "Předstupte a vykonejte, co je předepsáno!"

Ani jeden tentokrát guvernérova rozkazu neuposlechl. Jako hlavní mluvčí při výslechu odpovídal hlavně Nikandr a Marcián většinou jen prohlašoval: "Potvrzuji to, co řekl můj druh ve zbrani." Nikandr na otázku, proč odešli z vojska a nečekali ani na zaslouženou mzdu, upřímně odpověděl, že z obav před poskvrněním se modloslužbou. Dodal, že mzdy se vzdali, aby dosáhli trvalejší odměny u Boha. Na naléhání, aby alespoň zapálili kadidlo, které bude hořet na počest bohů, Nikandr odpověděl: "Křesťan se klaní jen všemohoucímu Bohu a nemůže obětovat kamenným a dřevěným modlám."

Výslechu byla přítomná i Nikandrova manželka, které hrozilo, že ztratí muže. Dária však nemyslela ani na sebe ani na svého kojence. Ve své víře měla na prvním místě věrnost Bohu s pevnou nadějí na setkání u něho, když ve věrnosti setrvají, proto svého muže povzbuzovala a připomenula mu prý i Kristova slova: "Kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi." (Mt 10,32) Takové sebezapření nebylo guvernérovi pochopitelné a tak Dáriu podezříval, že se chce muže zbavit, ale ona byla odhodlaná položit za svou víru život ještě dříve než by byl popraven její muž.

Guvernér nabídl Nikandrovi a jeho společníku tři dny na zvážení, zda je lepší život nebo hořká smrt. Ten odpověděl: "Jsi laskavý, ale jednej jakoby lhůta uplynula. Jsem odhodlán činit, co mne zachrání." Maxim za to pochválil bohy v domněnce, že Nikandr myslí na pozemský život. Ten ho z omylu rychle vyvedl svým slavnostním vyznáním víry v Trojjediného Boha a oznámil mu až pohrdavě, že mu přenechává moc nad svým tělem. Jakoby je guvernér nechtěl za toto vyznání usmrtit, nechal je prý necelé tři týdny zavřené ve vězení. Pak je znovu dal předvést, ale oni mu ukázali, že se nebojí muk. Maxim poznamenal, že nejsou jeho nepřáteli, ale rozkazy císařovy mu ukládají za povinnost je popravit. A odsoudil je ke stětí mečem.

Oba odsouzené doprovázely na popraviště manželky a přítel Papin nesl Dárii nemluvně. Marciánova manželka chtěla ještě v poslední chvíli svého muže odvrátit od mučednické smrti, proto s výčitkami jen hořekovala, aby kvůli ní a dítěti změnil svoje rozhodnutí. On ji naposled objal a modlil se za ni i za dítě. Pak někoho požádal, aby ji odvedl. S Nikandrem se rozloučila jeho žena s prosbou, aby oběť přinesl i za její vytrvalost ve věrnosti Kristu. Kat jim pak zavázal oči a sťal jejich hlavy. Mrtvá těla křesťané pohřbili.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Je třeba nebát se vyznávat víru, aby ji mohli poznat i druzí a nenechat se zviklat či odradit od aktivní služby Bohu. Modlitbou si k tomu budu vyprošovat sílu.

Bože, Ty dáváš věřícím vytrvalost, Ty dáváš slabým sílu; dej nám na přímluvu svatých mučedníků Nikandra a Marciána, kteří svou víru zpečetili krví, abychom měli jako oni podíl na utrpení a vzkříšení Tvého Syna a dosáhli u Tebe dokonalé radosti. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Nicandrus et Marcianus, mučedníci (asi 297); Herv (s. VI); Rainerius de Pisis (1160); Iosephus Maria Cassant (1903); Blastus et Diogenes (s. inc.); Isaurus, Innocentius (s. inc.); Antidius (ca. 411); Hypatius, hegumenus (446); Avitus, abbas (ca. 530); Teresia, regina Legionensis (1250); Petrus Gambacorta (1435); Paulus Burali (1578); Philippus Papon (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský