Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Tomáš Withbread, Vilém Harcourt, Jan Fenwich, Jan Gavan a Antonín Tumer
Thomas Withbread, Gulielmus Harcourt*

20. června, připomínka
Postavení:Angličtí mučedníci
Úmrtí:1679

ŽIVOTOPIS

S Tomášem Withbreadem jsou dnes vzpomínáni čtyři další angličtí mučedníci, všichni jezuitští kněží, kteří kvůli šíření katolické víry byli v Londýně společně odsouzeni 13. 6. 1679. V rozsudku bylo nepravdivě uvedeno, že 24. 4. 1678 se zúčastnili spikleneckého setkání, na kterém se údajně rozhodlo, že spiklenci vyvolají vzpouru s hromadným masakrem věrných králových poddaných. Sesadí krále a zavraždí ho, změní režim i oficiální náboženství. Odsouzeným kněžím byla před popravou nabídnuta králova milost, prozradí-li viníky i vše o spiknutí. Ti nemohli prozradit něco, co neexistovalo. Rozsudek oběšením a následným rozčtvrcením byl vykonán na londýnském popravišti Tyburn.

Rozštvrcená těla mučedníků jejich přátelé pochovali na hřbitově u kostela svatého Jiljí. Všichni byli společně blahoslaveni papežem Piem XI. 15. 12. 1929.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

OBĚTI VYKONSTRUOVANÉHO OBVINĚNÍ V ANGLII

Tomáš Withbread se narodil v anglickém hrabství Essex r. 1618. Studoval v semináři St. Omer a v 17 letech vstoupil do jezuitského noviciátu ve Wattene. Po dokončení studií a kněžském svěcení v r. 1647 byl vyslán pracovat jako anglický misionář. Po 30 let horlivě vykonával kněžskou službu a také zastával odpovědná místa v řádu. Dvakrát byl představeným jezuitů v okrese Suffolk. Pak byl povolán do Lincolnshiru, kde ho 14. 1. 1678 generální představený jmenoval provinciálem anglických jezuitů.

Jako provinciál zamítl přijetí dobrodruha Titusa Oatesa. Ten se snažil o pomstu vykonstruováním tzv. "papežsko-jezuitského spiknutí" proti králi Karlu II. a této jeho kampani padlo za oběť několik jezuitů. Provinciála Tomáše přepadli v jeho bytě 29. 8. 1678, když ležel těžce nemocný na lůžku. Do vězení v Newgatě ho odvlekli až v prosinci a při soudu žádná jeho vina nebyla prokázána. Přesto byl dále vězněn do 13. června následujícího roku, kdy pokračoval jeho soud společně s jezuity Vilémem Harcourtem, Janem Fenwichem, Janem Gavanem a Antonínem Tumerem.

Soudce Scroggs je všechny odsoudil k smrti na popravišti Tyburn, kam byli 20. 6. 1679 dopraveni. Zcela výjimečně se směli před popravou pomodlit a promluvit ke shromážděným. Oznámili svou nevinu i to, že odpouští všem, kteří mají podíl na jejich odsouzení a smrti. Pak byli oběšeni a jejich těla rozčtvrcena. Z králova rozkazu zůstala potupně vystavena na zastrašení lidu. Nakonec byli od věřících pohřbeni na hřbitově u kostela svatého Jiljí.

Tomáš Withbread zanechal cenný spis "Nábožné pozdvižení mysli k Bohu" a dvě básně.

Jednotlivě jsou zde ještě pohledy na život jeho čtyř druhů:

Vilém Harcourt se narodil v Lancasteri asi r. 1600 a jeho pravé jméno bylo Barrow. Do jezuitského řádu vstoupil až ve 32 letech pravděpodobně na evropské pevnině, kde se stal i knězem. Do Anglie se vrátil asi r. 1644. Přes třicet let tam horlivě šířil evangelium a uděloval svátosti. Z důvodů pronásledování vystupoval v přestrojení a pod krycím jménem Harcourt nebo Waring. Před zatčením byl představeným superiorem londýnských jezuitů. Po vypuknutí Oatesovi protijezuitské kampaně byla na jeho dopadení vypsána odměna. Když byl uvězněn v Newgatě přiznal se, že 20 let se za ukončení svého života mučednictvím modlil..

Jan Fenwich měl pravé jméno Jan Caldwell. Narodil se r. 1628 v protestantské rodině v Durhame. V mládí se zajímal o pravdu kolem náboženských sporů a zjistil, že Bible i dějiny ukazují katolickou víru jako pravou a proto ji přijal a bránil. Rodiče ho za to vyhodili z domu a on odešel do Francie, kde v anglickém semináři v St. Omer absolvoval humanistická studia. V r. 1656, když mu bylo 28 let, vstoupil do jezuitského řádu. Tam dostudoval filozofii a teologii a přijal kněžské svěcení. Do Anglie byl poslán až ve 48 letech a začal působit v Londýně. Koncem r. 1678 byl zajat a vězněn v Newgatě. Při prvním soudním přelíčení 17. 12. se zjistilo, že svědci T. Oates a V. Bedlom se s ním nikdy nesetkali, přesto byl dál vězněn až do společného odsouzení Scroggsem.

Jan Gavan pochází z Londýna, studoval v St. Omer a vynikal tam mimořádnou laskavostí, pro kterou mu přezdívali anděl. Dvacetiletý vstoupil do řádu a studia dokončil v Liźge a v Římě. Od r. 1671 po osm let působil úspěšně v Anglii. V souvislosti s Oatesovou aférou byl zatčen v domě císařského velvyslance a s výše uvedenými odsouzen.

Antonín Tumer se narodil r. 1628 v Little Dalby v hrabství Leicestershirském. Otec byl fanatickým protestantským pastorem a matka katolička od něj mnoho vytrpěla a předčasně zemřela. Otec Antonína vychvával v protestantské víře až do dosažení doktorátu na cambridgeské univerzitě. Pak se Antonín i se svým starším bratrem Eduardem obrátili na katolickou víru a zatoužili stát se kněžími. Studovali v Římě, kde Antonín nastoupil do anglického semináře pod jménem Ashbaeus. Později jeho krycím jménem bylo Bainesius. Po roce, v květnu 1651, přijal nižší svěcení a za další dva roky se rozhodl pro jezuitský řád. Z toho důvodu pak konal noviciát v belgickém městě Wattene, kde dokončil studium a byl vysvěcen na kněze. Do anglické misie nastoupil v r. 1661 a 18 let v ní nerušeně působil ve Worcesteri. Byl vynikajícím kazatelem a dobře si vedl v kontroverzních náboženských otázkách. V touze po mučednictví odešel do Londýna, kde se ohlásil jako kněz a jezuita. Soudce ho dal uvěznit i přes důkazy neviny na spiknutí proti králi, které mělo být hlavním důvodem odsouzení. Ve skutečnosti se jednalo o pronásledování hlasatelů katolické víry, zejména těch, kteří ji měli upevněnou řádovou formací a byli věrni papeži. Všech pět bylo 15. 12. 1929 blahořečeno.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Mučedníci svým příkladem odpuštění svým zrádcům a vrahům nás učí odpouštět všem, kteří nám ukřivdí i jakkoliv ublíží. Také já všem co nejdříve odpustím a přidám za své nepřátele modlitbu.

Všemohoucí Bože, pro svatou smrt blahoslavených mučedníků Tomáše, Viléma, Jana Fenwicha, Jana Gavana a Antonína Tumera, dej nám sílu, abychom životem vydávali svědectví Tvé pravdě a všem vždy dokázali odpouštět. Prosíme o ni skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Methodius, ep. Olympen. (asi 312); Margarita Ebner (1351); Franciscus Pacheco et VIII socii, Balthasar de Torres* (1626); Thomas Withbread, Gulielmus Harcourt* (1679); Gobanus (ca. 670); Ioannes de Matera (1139); Dermitius O'Hurley (1584); Margarita Ball (1584, die inc.)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský