Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Aquila a Priska či Priscilla
Aquila et Prisca seu Priscilla

8. července, připomínka
Postavení:manželé a pomocníci sv. Pavla
Úmrtí:s. I.

ŽIVOTOPIS

Akvila byl Žid s hrdým a statečným jménem znamenajícím v překladu "Orel". Pocházel z Pontu. V Římě se seznámil a oženil s Priscillou a oba přijali radostnou zvěst s vírou v Krista. Pak vyšel od císaře Klaudia rozkaz, že všichni Židé musí opustit Řím.

S manželkou Priscillou se přeplavili do Řecka a přistěhovali do Korinta, kde našli možnost obživy i pomoci druhým. Tkali stany a seznámili se apoštolem Pavlem, který u nich zůstal a pracoval s nimi po mnoho dní, protože měli stejné řemeslo. (viz. Sk 18,2-3)

Když se Pavel rozhodl pokračovat na apoštolské cestě, chtěli manželé Akvila s Priscillou být jeho pomocníky i nadále. S věřícími Korintské obce se rozloučili a odpluli s Pavlem do Sýrie. Dostali se s ním do Efesu, kde oba manželé už zůstali. (srov. Sk 18,18-19)

V Efesu prý Pavlovi pomohli z vážného nebezpečí. Pavel v listu Římanům 16,3-4 později napsal: "Pozdravujte Prisku a Akvilu, mé spolupracovníky v díle Krista Ježíše, kteří pro mne nasadili život; jsem jim zavázán vděčností nejen já sám, ale i všechny církve z pohanských národů."

Priscilla byla obětavou manželkou, svého muže dovedla vždy s láskou následovat a spolu s ním trpět. V Efesu a pak znovu v Římě pečovali o křesťanskou obec. Nakonec skončili mučednickou smrtí.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Kilianus (s. VII ex.); Aquila et Prisca seu Priscilla (s. I.); Procopius, m. in Palæstina (asi 303); Pancratius, ep. Tauromenitan (století neznámé); Hadrianus Pp III. (885); Eugenius Pp III (1153); Aquila et Prisca seu Priscilla; Glyceria (s. inc.); Auspicius (s. V); Disibodus (s. VII); Landrada (690); martyres Constantinopoli monachi Abrahamit (s. IX); Mancius Araki (1626)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský