Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. čínští mučedníci XIX. století; František Rébus Clet, Petr Liu Wenyuanse a další
Franciscus Régis Clet, passio: 18.2., (1820) Petrus Liu Wenyuan, passio: 17.5., (1834) et alius

9. července, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:1814 až 1862

ŽIVOTOPIS

MUČEDNÍCI V ČÍNĚ

v letech 1814 až 1862 (pokračování životopisů kanonizovaných mučedníků 1. 10. 2000)

Císař Kia-Kin vydal první přísný dekret proti katolíkům v roce 1805. V roce 1811 pak dva další namířené proti studentům bohosloví a proti kněžím, jakožto hlasatelům křesťanského náboženství. Další dekret r. 1813 zbavoval trestu dobrovolné čínské odpadlíky, ale tvrdě postihoval ostatní křesťany.

V následující době podstoupili mučednickou smrt čínští laici různých postavení a profesí. Z nich mezi horlivé katechety patřil Petr Wu Guosheng, který se narodil v pohanské rodině, přijal křest v roce 1796 a zbytek svého života strávil tím, že hlásal pravdu křesťanského náboženství, pro kterou zemřel 7. 11. 1814.

Druhý laický katecheta, který ho následoval ve své věrnosti ke Kristu, byl obchodník Josef Zhang Dapeng, pokřtěný v roce 1800, který byl duší misie ve městě Kouj-Jang. K jeho zardoušení došlo ve vězení 12. března 1815.

V témže měsíci ho následoval Augustin Zhao Rong, umučený 21. 3. Původně byl voják a účastnil se eskortování zajatých misionářů z Changdu do Beijingu. Dojala ho trpělivost vězňů a požádal o sv. křest. Po něm byl poslán do semináře a stal se knězem. Zemřel rovněž ve vězení po krutém mučení.

Biskup Gabriel Taurinus Dufresse z Paříže podstoupil mučednickou smrt 14. 9. 1815 po čtyřměsíčním věznění.

Následující rok byl k smrti odsouzen a 7. února zardoušen františkánský kněz Jan de Triora Lantrua.

Josef Yuan Zaide byl na křesťanskou víru obrácen při naslouchání slovům Mons. Dufresse a stal se příkladným novokřtěncem následujícím Krista. Po vysvěcení na kněze byl horlivým hlasatelem evangelia v různých oblastech. Uvězněn byl v srpnu 1816 a zabit 24. 6. 1817. V dalším roce 13. 2. zemřel mučednickou smrtí kněz Pavel Liu Hanzuo.

František Régis Clet zemřel po Pavlovi za dva roky, v únoru 1820. Narodil se 19. 8. 1748 v Grenoblu ve Francii ve vznešené rodině. Ve 20 letech vstoupil do kongregace lazaristů. Stal se knězem a později profesorem teologie v Annecy. Pro vynikající znalosti mu přezdívali "chodící knihovna". Po 15 letech odešel do Paříže na místo ředitele semináře. Tam zažil Francouzskou revoluci a pronásledování. Snad pro změněnou situaci si zažádal o možnost nastoupit na misie do Číny. Bylo mu vyhověno a evangelium začal hlásat v provincii Kiang-Si. Druhým jeho působištěm byl Hu-Kuang. Po 30 letém pobytu v Číně byl na počátku léta 1819 zajat a vězněn. Po mnohých útrapách byl ukřižován a zardoušen 18. 2. 1820. Blahořečen byl papežem Lvem XIII. 27. 5. 1900 a kanonizován s ostatními mučedníky.

Posledního listopadu 1823 byl odsouzen k smrti Tadreus Liu Ruitvg, čínský kněz, který prohlásil, že chce zůstat věrný náboženství, které hlásá a zapření víry u něj nepřipadá v úvahu.

Podobně odvážně si později počínali čínští laici, katecheté Petr Liu Wenyuan umučený 17. 5. 1834 a Jáchym He Kaizhi umučený 9. 7. 1839. Oba prý předtím strávili více let ve vyhnanství a nakonec pro trvalé setrvávání v pevné víře, byli odsouzeni k smrti zardoušením.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

Petr Liu Wenyuanse byl ženatý a měl tři syny. Křesťanem se stal v roce 1797. Pro víru se dostal do vězení, ale na přímluvu vlivných známých byl propuštěn. Po druhé se pro víru a její hlásání dostal do vězení v r.1814 a byl poslán do vyhnanství, odkud se mohl vrátit až po 13 letech. Za dalšího pronásledování, když se jeho věk blížil k 80ti, zatkli pro víru jeho syny. Petr Liu měl obavy, že nejsou tak pevní jako on se ženou a že ve zkoušce neobstojí. Proto se rozhodl jít je povzbudit. Rozloučil se s manželkou, počítaje s možností zatčení. K tomu také došlo a jemu se zvětšila naděje na povzbuzování synů nejen slovem, ale i příkladem. Předveden před soudce se prý hájil takto: "Je-li zločinem vyznávat křesťanské náboženství, pak mám větší vinu než synové, které jsem víře naučil. Proto by ty tresty měly postihnout mne. Jsem-li však jako nevinný, pak i oni jsou bez viny a musí dostat svobodu." Soudce se rozhněval a nazval ho drzým a nevděčným k císaři, který mu odpustil. Za setrvání v náboženství dostal deset ran a vězení. Poděkoval za to jako za velké dobrodiní.

Pohané se podivovali: "Kdo kdy viděl vězně, kteří se radují ze svých řetězů?" A zamýšleli se nad důvodem jejich jednání. Petr Liu povzbuzoval syny i ostatní vězně ve víře a zřejmě proto na rozdíl od ostatních, kteří měli být posláni do vyhnanství, on byl odsouzen k smrti provazem.

Vavřinec Bai Xiaoman byl čínským laikem a skromným dělníkem, který doprovázel do vyhnanství kněze Augusta Chapdelaina. U soudu prý byli společně, pouze kněz umíral déle. Vavřince nemohlo nic přivést k odpadu a tak byl sťat 25. 2. 1856.

August Chapdelaine, kněz z diecéze Coutance, se účastnil semináře Externích misií v Paříži a pak v roce 1852 odcestoval do Číny. Až po dvou letech dorazil do Guangxi. Působil pouze dva roky a byl uvězněn, mučen. Při prvním výslechu prý dostal 300 ran holí, řemenem byl bit do tváře a byly mu vyraženy zuby. Pak byl odsouzen k smrti v kleci. Skonal v ní 29. 2. 1856.

Anežka Cao Kuiying byla vdova, která pocházela ze starobylé křesťanské rodiny. Věnovala se vzdělávání mladých dívek, které přivedl k víře kněz August. Anežka byla uvězněna, odsouzena k smrti a popravena 1. 3. 1856.

Dne 28. 1. 1858 byli zabiti tři katecheté, uváděni jako mučedníci z Mao-Kou a to: Jeroným Lu Tingmei a Vavřinec Wang Bing a Agáta Lin Zhao. Všechny tři nutili ke zřeknutí se křesťanské víry. Za odmítnutí byli sťati.

Společnou mučednickou smrt 29. 7. 1861 podstoupili dva seminaristé, Josef Zhang Wenlan a Pavel Chen Changpin a dva laici, zemědělec Jan Kř. Lou Tingyin a vdova Marta Wang Louzhi, která posluhovala v semináři jako kuchařka. Jsou známí jako mučedníci z Quingjanzhenu (Guizhou).

V únoru 1862 položilo život za Krista dalších pět osob uváděných jako mučedníci z Guizhou. Jan (Petr) Néel, který byl knězem z externích misií v Paříži, další tři laičtí katecheté Martin Wu Xuesheng, Jan Zhang Tianshen a Jan Chen Xianheng, všichni byli zabiti 18. 2. 1862. Až na pátou osobu, též laickou katechetku Lucie Yi Zhenmei, která položila život o den později.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Veronica Giuliani (1727); Franciscus Fernández de Capillas, passio: 15.1. (1648); Augustinus Zhao Rong, Petrus Sans i Jordá et CXVIII socii (1648-1930); Franciscus Régis Clet, passio: 18.2., (1820) Petrus Liu Wenyuan, passio: 17.5., (1834) et alius (1814 až 1862); Leo Ignatius Mangin et Paulus Denn, passio: 20.7. 1900; Remigius Isoré et Modestus Andlauer, passio: 19.6. 1900 (1900); Gregorius Grassi, Franciscus Fogolla et XXIV socii (9.7. 1900); Maria Adolphina (Anna Catharina) Dierk, Maria a Pace (Maria Anna) Giuliani, Maria Ermellina a Iesu (Irma) Grivot, Maria Amandina (Paulina) Jeuris, Maria a Sancta Natalia (Ioanna Maria) Kerguin, Maria a Sancto Iusto (Anna Francisca) Moreau, Maria Clara (Clelia) Nanetti, (1900) (9.7. 1900); Aloysius Versiglia et Callistus Caravario, memoria: 9.7.; passio: 25.2. (1930); martyres Gorcomienses: Mikuláš Pieck, Hieronymus de Weert, Theodoricus van der Eem, Nicasius de Heeze, Willehadus de Dania, Godefridus Coart de Melveren, Antonius d'Hoornaert, Antonius de Weert, Franciscus de Roye, Petrus van der Slagmolen d'Assche, Cornelius de Wijk bij Duurstede, Ioannes Lenaerts, Ioannes Coloniensis, Adrianus ďHilvarenbeek, Iacobus Lacops, Leonardus Vechel, Nicolaus Poppel, Godefridus van Duynen, Andreas Wouters (1572); Ioanna Scopelli (1491); Paulina a Corde Iesu Agonizante (Amabilis); Wisenteiner (1942); Fidelis Chijnacki (1942); Antoninus Fantosati et Iosephus Maria Gambaro, passio: 7.7., (1900); C (1900); Hadrianus Fortescue (1539); Melania et María Anna Magdalena de Guilhermier et Maria Anna Margarita ab Angelis de Rocher (1794); Nicasius de Heeze (1572); Maria a Iesu Crucifixo Petkovi, virgo (1966)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský