Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Ferdinand Maria Baccilieri
Ferdinandus Maria Baccilieri

13. července, připomínka
Úmrtí:1893
Patron:kněz

ŽIVOTOPIS

Narodil se 14. 5. 1821 v Campodoso di Reno Finalese v provincii Módena v Itálii. Pokřtěn byl hned následující den a biřmován 11. 3. 1830 v Bologni kardinálem Oppizzonim. První křesťanské výchovy se mu dostalo v jeho zbožné a zámožné rodině. Také další vzdělávání bylo nejdřív soukromé a školu navštěvoval až od 13 let. Dva roky chodil do gymnázia Barnabitů v Bologni a r. 1836 nastoupil na jezuitskou kolej ve Ferraře. Duchovním rádcem mu byl o. Tita Facchini a Ferdinand Maria Baccilieri ovlivněn jeho výchovou, v 17 letech se souhlasem rodičů vstoupil 15. 10. 1838 do jezuitského řádu v Sant´Andrea al Quirinale, kde začal noviciát. Zdravotní důvody ho na konci roku donutily vrátit se k rodině. Hned v následujícím roce však začal studium teologie a to vhledem k zdravotnímu stavu mimořádně bez denního studia. Vzdělání dokončil v semináři ve Ferraře a tam také přijal 2. 3. 1844 kněžské svěcení skrze vkládání rukou arcibiskupa kard. Jana Ignáce Cadolini.

Pořádal lidové misie a v semináři vyučoval italský a latinský jazyk. Od r. 1848 studoval na právnické fakultě papežské university v Bologni, se snahou o doktorát z kanonického a civilního práva. V r. 1851 byl poslán na faru v Galeazze v boloňské diecézi a od 22.dubna následujícího roku byl tam natrvalo ustanoven farářem. Byl jím 41 let i když mu byla několikrát nabízena lepší, čestná místa.

Jako obyčejný farář dokázal uplatňovat své rozsáhlé vzdělání ve prospěch prostých lidí a i obtížnou nauku podávat srozumitelným způsobem. Své projevy přizpůsoboval schopnostem chápání posluchačů různých kategorií, proto za ním šlo mnoho lidí nejen na kázání, ale i vystát si frontu u jeho zpovědnice. V ní někdy trávil až 16 hodin denně.

Na srdci mu také ležela výchova mládeže, zasazoval se o její vzdělanost a usiloval o zlepšení situace chudých dívek. Pro ně v blízkosti fary zřídil kolej a konvikt. Podílel se na vzniku Družiny Bolestné Panny Marie, pozdějších terciářek Mariiných služebnic. Ty zpočátku žily ve svých domovech, ale skládaly základní tři řeholní sliby a plně sloužily farnímu společenství i ve škole. Teprve později o. Ferdinand Maria otevřel malý klášter, v r. 1866 dal řeholnicím pevná pravidla a později konstituci r. 1899 potvrdil arcibiskup z Boloně a až v r.1939 ji schválil papež.

Otec Ferdinand Maria konal bezpočet kázání a v roce 1867 ztratil hlas. Ve výuce katechismu ale pokračoval pomocí spolupracovníků, které vyučil a připravil. Pro svou dobrou zkušenost s lidovými misiemi na ně pak pravidelně zval redemptoristy nebo františkány. Každoročně svým farním dětem nabízel týdenní duchovní cvičení (exercicie). Snažil se zapojit laiky do aktivní činnosti ve farnosti, zvláště mladé ženy k ošetřovatelské službě nemocným. Jeho velkou snaho bylo i pomáhat rodinám v situacích nouze i při výchově.

Aktivity svého pozemského života skončil ve věku 72 let, kdy s pověstí svatosti odešel na věčnost. Po 34 letech, v roce 1927 začal beatifikační proces, 6. 4. 1995 byl vydán dekret o jeho heroickém stupni ctností a 13. 7. 1998 bylo uznáno zázračné vyléčení (z 22. 1. 1970) sestry Marie Vincentiny Boviny na jeho přímluvu. Blahořečení papežem Janem Pavlem II. se uskutečnilo 3. 10. 1999.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Henricus Primus (1024); Esdras (přibližně 4 stol. před n.l.); Silas (I. s.); Eugenius, ep. Carthaginen (501); Clelia Barbieri (1870); Iacobus de Voragine (1298); Ferdinandus Maria Baccilieri (1893); Carolus Emmanuel Rodríguez Santiago (1963); Myropes (s. III/IV); Alexander et XXX milites (s. IV); Turiavus (s. VII/VIII); Thomas Tunstal (1616); Ludovicus Armandus Iosephus Adam et Bartholom (1794); Magdalena a Matre Dei (Elisabeth); Verchi (1794); Anna Andreas a Sancto Alexio Minutte, Maria Anastasia a Sancto Gervasio de Roquard* (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský