Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





sv. Karel Rodríguez Santiago
Carolus Emmanuel Rodríguez Santiago

13. července, připomínka
Postavení:laik
Úmrtí:1963

ŽIVOTOPIS

Narodil se 22. 11. 1918 v Caguas v Portoriku jako druhý z pěti dětí. Otec se jmenoval Emanuel Baudilio Rodríguez a matka Hermína Santiago. V kostele byl pokřtěn 4. 5. 1919. Ve věku 6 let zachvátil jejich dům požár, vyhořel i otcův obchod a Karel pak nějakou dobu strávil se svou zbožnou babičkou Alexjandrinou Esteras. V rodině byly všechny děti vedeny k duchovnímu životu a později se to projevilo i na volbě jejich povolání. Jedna ze sester vstoupila do karmelitánského řádu a jediný Karlův bratr k benediktinům, kde se stal knězem a nakonec opatem.

Karel se jako student seznámil s řádovými sestrami Notre Dame a díky jim a vedení otců redemptoristů se Karel rozhodl dát Bohu vše, celý svůj život. Lekce víry nesené z dětství využíval v každodenním životě.

Ač byl výborným studentem, ze zdravotních důvodů musel studia přerušit. Trpěl zhoršujícím se onemocněním žaludku. Nevzdával se a r. 1946 pokračoval ve studiu na univerzitě se snahou o vysokoškolský diplom. Po prvním ročníku sice skončil, ale neskončily jeho zájmy o další vědecké vzdělávání ve filozofii, ani zájem o umění, hudbu a přírodu. Zaměstnání si našel v polnohospodářském výzkumném ústavu. Žil skromně a své největší úsilí zaměřoval na šíření lásky ke Kristu. Vydal dvě cyklostylované publikace o liturgii a křesťanské kultuře.

V Caguase zorganizoval liturgický kroužek a založil sbor Te Deum laudamus. V katolickém centru v Riu Piedras v r.1948 organizoval liturgická setkání na akademické půdě. Byl členem různých křesťanských společenství a pořádal katechetická setkání pro mládež. Ještě před Druhým vatikánským koncilem usiloval o obnovu liturgie s účastí laiků.

Jeho smělé plány přerušila v roce 1963 těžká operace rakovinového nádoru. Pak zažil temnou noc s pocitem opuštěnosti od Boha. Ta však zavčas skončila a on i ve svém utrpení viděl cestu, která jeho životu dávala smysl a den své smrti prohlásil za dobrý den. Zemřel ve 45 letech na rakovinu.

Jan Pavel II. ho 20. 12. 1999 blahořečil a 29. 4. 2001 kanonizoval. Zázrakem potřebným pro beatifikaci bylo vyléčení nádoru lymfatických uzlin v r. 1981.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Henricus Primus (1024); Esdras (přibližně 4 stol. před n.l.); Silas (I. s.); Eugenius, ep. Carthaginen (501); Clelia Barbieri (1870); Iacobus de Voragine (1298); Ferdinandus Maria Baccilieri (1893); Carolus Emmanuel Rodríguez Santiago (1963); Myropes (s. III/IV); Alexander et XXX milites (s. IV); Turiavus (s. VII/VIII); Thomas Tunstal (1616); Ludovicus Armandus Iosephus Adam et Bartholom (1794); Magdalena a Matre Dei (Elisabeth); Verchi (1794); Anna Andreas a Sancto Alexio Minutte, Maria Anastasia a Sancto Gervasio de Roquard* (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský