Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Makrína
Macrina, virgo

19. července, připomínka
Postavení:panna
Úmrtí:379
Atributy:lebka

ŽIVOTOPIS

Pocházela z Caesareje v Kappadokii a byla sestrou pozdějších církevních učitelů i vzorem a pomocníkem mladších sourozenců. Po smrti ženicha a smrti otce vedla řeholní život, který ve svrchované lásce zakončila v klášteře u břehu řeky Iris. První její životopis pochází od jejího bratra Řehoře.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

ŽILA ŽIVOT VE SVĚTLE VÍRY

Narodila se kolem roku 327 v Caesareji v dnešní Kayser v Turecku, v rodině, o níž je už psáno 2. 1., 10. 1., 26. 3., 30. 5. a 14. 1., z prostého důvodu, že šest jejích členů bylo svatořečených. Jsou to vedle Makríny bratři Basil Veliký, Řehoř Nysský, Petr ze Sebaste, dále rodiče Basil starší s Emmelií a babička Makrína starší.

Z uvedeného je výchova v lásce k Bohu jasná. Makrína, kterou si dnes připomínáme, již v dětství pomáhala s výchovou svých mladších sester a bratrů, z nichž nejmladší byl Petr. Starší Basil s Řehořem byli zas oporou Makríny. Ta vyrůstala do krásy tělesné i duchovní, pročež ji M. Liptovská nazvala květem víry. Makrína životu víry vždy dávala přednost před tělesnou krásou. Od dětství byla živena slovy Písma, v mládí z něj ráda četla a s kamarádkami se modlila žalmy.

Prožila také lásku se svým snoubencem, který se živil jako advokát, obhájce a řečník. Rozhodla se pro manželství a svému prvnímu ženichu zachovala věrnost i po jeho předčasné smrti, ke které prý došlo ještě před sňatkem. Prohlásila, že odcestoval na věčnost. A někam odcestovat není důvod ke zrušení závazku. Jako se jednou rodíme a jen jednou zemřeme, tak je podle ní správné zvolení jen jednoho životního partnera. Další nápadníky Makrína odmítla a dál sloužila svým blízkým v rodině.

Po otcově smrti začala uskutečňovat svou touhu po založení společenství zbožných žen. Některé už vedla v rodném domě, kde se modlily a posilovaly k bohumilému životu v dobročinnosti a postu. Touhou Makríny bylo žít ve spojení s Pannou Marií jejím životem. Prožívala Boží přítomnost a viděla ji i ve svých bližních.

Matka Emmelie, která jako vdova údajně založila dva kláštery, v jednom, který byl v Pontu, pověřila správou Makrínu a ve druhém její bratry.

O konci života Makríny je uvedeno, že odcházela na věčnost v přítomnosti svého bratra biskupa Řehoře Nysského, který ji při svém příchodu nalezl v bolestech umírající na rakovinu ležet na holých prknech. Zářila přitom láskou jako by už patřila na Boha. Mluvila nadšeně o jeho přítomnosti a cele se mu odevzdala.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Začnu přijímat život jak mi ho Bůh dává, bez nářků nad tím, co je v něm bolestného. Budu si připomínat, že mým posláním je naplňovat život láskou a dokonalá láska je Bůh sám.

Bože, Ty přebýváš v těch, kdo mají čisté srdce; vyslyš naše prosby a na přímluvu svaté Makríny dej nám svou milost, ať žijeme tak, abychom byli Tvým důstojným příbytkem Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(závěrečná modlitba z breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Macrina, virgo (379); Epaphras (koncem I. stol.); Symmachus Pp (514); Stilla (asi 1140); Hermannus Stępieň et Achilles Puchala (1943); Epaphras; Macedonius, Theodulus et Tatianus (ca. 362); Dius, thaumaturgus (s. V in.); Aurea, virgo (856); Bernoldus seu Bernulphus (1054); Bernulphus (1054); Petrus Crisci (ca. 1323); Ioannes Plessington (1679)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský