Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-








sv. Markéta či Marina
Margarita seu Marina, m. in Pisidia.

20. července, připomínka
Postavení:mučednice
Úmrtí:století neznámé
Patron:dívek, rolníků; vzývána za příhodné počasí pro sklizeň, při obavách z porodu
Atributy:drak, koruna,křížek, meč, palma, perla

ŽIVOTOPIS

Narodila se jako pohanka, ale chůvu měla křesťanskou. Pro její svědectví přijala víru. Zůstala jí věrná, neboť věděla komu uvěřila a sílu čerpala ze svátostí. Snesla zavržení vlastním otcem, který sloužil modlám a o síle pravého Boha svědčila svým mučitelům a všem, kteří ji radili místo na duši myslet na tělo. Nakonec byla sťata.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

VE VÍŘE JE VÍTĚZSTVÍ

Pocházela z pisidské Antiochie v Malé Asii. Je uváděna dvěmi jmény. Důvod je ten, že původní jméno Marina se v řeckém textu uvádí jako Markéta. Pod tím jménem je v českých zemích známa jako světice ze 14 pomocníků, která dřívější památkou 13. 7. s pověstnou pranostikou, připomínala začátek žní.

Byla dcerou pohanského kněze Edesia, který její výchovu po smrti matky svěřil chůvě, která byla tajnou křesťankou. Ta Markétě postupně odhalovala pravdy víry slovy i příkladem. Asi v 15 letech přijala Markéta svátost křtu. Legendy se rozcházejí v tom, zda žila s chůvou na venkově a proto také pásla ovce nebo jí otec nařídil být pasačkou z trestu, když se dozvěděl o jejím křtu. Ale to není důležité. Podstatná je její věrnost víře, síla čerpaná ze svátosti a ochota k mučednické smrti pro Krista.

Na projížďce pastvinami Markétčina krása zaujala panovníka Pisidie Olibria. Při rozhovoru s ní obdivoval její skromné a laskavé vyjadřování a z jeho rozhodnutí musela se Markéta další den dostavit do jeho sídla. Cestou se posilovala modlitbou o vytrvalost v křesťanských ctnostech. Nebyla ochotna za nic na světě vyměnit víru a čistotu. K nabídce stát se manželkou panovníka uvedla, že si za chotě svého srdce zvolila Krista, který jí nabízí šťastný život ve věčném království v nebi. Olibrius na ta slova změnil tón řeči. Jeho výhružky byly bez účinku. Nařídil proto kruté zbičování a další mučení statečné dívky. Ti, kdo přihlíželi rozdrásávání jejího těla ji přemlouvali, aby se poddala přání vladaře, ona však odpověděla: "Kdybyste Krista znali, tak místo svádění z cesty jeho pravdy, se pro jeho jméno vystavíte mučednictví." Za taková slova ji znovu natáhli na skřipec.

Mezi dalším dnem mučení se prý její rány zázrakem zhojily a když se to její soudce snažil přičíst božstvu a přimět ji k vděčnosti, Markéta zdůraznila, že něco takového nedokážou mrtvé modly ani lidé. Ale jen Boží Syn, který uzdravuje duši z hříchů a podobně může i zraněné tělo. Legenda popisuje další mučení ohněm při natažení na skřipci a pak pokus o utopení, když ji svázanou hodili do vody, ze které pak vyšla volná, aby je napomínala.

Atributy Markéty se týkají pověsti zařazené mezi mučení a lze ji snad považovat za symbolické poučení. V jejím vězení jí byl ukázán jako nepřítel, nad nímž má zvítězit, ohyzdný drak. Připravoval se ji pohltit, ale ona nad ním zvítězila znamením kříže.

Olibrius, aby udělal konec neporazitelné mučednici, nařídil její stětí na náměstí. Podle nespolehlivých údajů v roce 305 nebo 282, proto století neznámé.

Její ostatky byly v roce 908 převezeny k Bolzanskému jezeru k sv. Petru a odtud v roce 1145 do katedrály v Montefiascone. V roce 1213 část z nich získaly Benátky.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Stanovím si konkrétní způsoby utvrzování ve víře. Může jít o duchovní četbu, pravidelná návštěva kostela s adorací před svatostánkem, pravidelné rozjímání, přijímání svátostí, střelné modlitby nebo jiné skutky lásky, které se líbí Bohu a vedou mne ke kontaktu s ním.

Bože, pomáhej nám, ať následujeme zářný příklad statečnosti a čistoty svaté Markéty, jejíž výroční památku s radostí slavíme, a dej, abychom měli užitek z toho, co ona získala svými zásluhami. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

( závěrečná modlitba z breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Elias Thesbita (kolem r. 850 př. Kr.); Apollinaris, ep. Classen. (asi s. II.); Margarita seu Marina, m. in Pisidia. (století neznámé); Frumentius, ep. in Æthiopia (s. IV); Aurelius, ep. Carthaginen (asi. 430); Vulmarus (asi 700); Elias Thesbita; Ioseph Barsabbas Iustus, Margarita seu Marina (s. inc.); Paulus, diaconus et m. Cordubæ (851); Bernardus, ep. Hildesien. (1153); Rita a Virgine Perdolente a Corde Iesu Pujalte y Sánchez et Francisca a Corde Iesu Aldea y Araujo (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský