Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Frumencius
Frumentius, ep. in Æthiopia

20. července, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:s. IV

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Tyru či Tyros na území Libanonu. S bratrem se při výpravě strýce Meropa do Afriky dostal jako zajatec do Axumu, před abyssinského krále vládnoucího v Etiopii. Stal se jeho oblíbeným pomocníkem a začal v zemi šířit křesťanství. Po převzetí vlády dědicem trůnu odešel, aby se stal knězem. Jako biskup byl poslán zpět k dovršení započatého díla v Etiopii a byl nazván jejím apoštolem.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

APOŠTOL ETIOPIE

Kolem roku 316 se Frumencius se svým bratrem Edesiem zúčastnili přírodovědecké výpravy svého strýce Meropa do Etiopie. Vypluli od Tyru ve Fénicii a při přistání u abyssinského břehu za účelem doplnění zásob je přepadli domorodci válčící s Římany a celou posádku kromě Frumencia a jeho bratra pobili. Oba zajatce pak dovedli ke králi do Axumu, aby se z nich stali otroci.

Král však rozhodl, že se jim má dostat vzdělání a výchovy. Pro Edesia zvolil povolání číšníka a z Frumencia udělal dokonce svého tajemníka. Oba se velmi osvědčili a král jim před svou smrtí dal svobodu. Ovdovělá královna je uprosila, aby do zletilosti kralevice Aeizana jí pomohli ve vysokém postavení s vládou v zemi a Frumencia zapojila i do výchovy budoucího krále.

Frumencius, který jednal spravedlivě a moudře, s převzetím odpovědnosti nezapomněl na křesťanské základy mu vštípené již v Tyru. Předával je Aeizanovi a začal se snažit šířit křesťanství v zemi, kterou mohl najednou po mravní stránce ovlivňovat. Se zápalem pro šíření Kristovy vlády hledal mezi římskými a řeckými kupci křesťany a žádal je o pomoc se zárukou ochrany. S jejich pomocí vznikla v Abyssinii první křesťanská obec a začala i výstavba chrámu. Po dovršení Aeizanovy dospělosti odešel Frumencius s bratrem zpět do Tyru a stal se tam knězem.

Pro starost o misii v Etiopii byl prosit v Alexandrii sv. biskupa Atanáše o poslání horlivého pokračovatele díla, které se mu podařilo začít. Atanáš za přítomnosti kněží, kterým musel Frumencius situaci vyložit, prohlásil za nejvhodnějšího hlasatele evangelia pro misii v Etiopii právě jeho. V roce 328 vysvětil Frumencia na biskupa a na cestu do misie mu přidal několik duchovních. Frumencius se s nimi vypravil do severní Habeše a za sídlo si zvolil Axumu. Jednalo se o město se sídlem krále Aeizana, který se pokládal za rovného císaři a jeho říše ovládala krom Abyssinie i jižní Nubii a pobřeží Rudého moře. Král i jeho bratr a přední velmoži země přijali sv. křest. Začátek slibně pokračoval, takže v zemi bylo možné založení sedmi biskupství, pro něž byl Frumencius metropolitou. Ten s moudrou starostlivostí, slovem i příkladem věrně hlásal Kristovo učení. Důvodem k bdělé opatrnosti bylo Ariánovo bludařství v sousedním Egyptě. Podporované bylo císařem Konstanciem, který se snažil v r. 356 dopisem přimět Aeizana k poslání Frumencia do Alexandrie k svěcení ariánským patriarchu. Král se však svého biskupa zastal a před úklady ho ochránil. Přesný rok smrti biskupa Frumencia není znám, mohlo k ní dojít asi nejdříve kolem r. 360. Jeho památka byla dříve připomínána 28. 10., ale při revizi martyrologia byla přesunuta na 20. 7.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Ctnostný život a věrnost víře přináší své plody, to vidíme na sv. Frumenciovi. Křest je závazkem ke snaze o život z této svátosti a křesťan má být světlem pro ostatní. (srov. Mt 5,13-16) V tom směru budu zpytovat svědomí a více se snažit být tím, kým mám být.

Milosrdný Bože, Tys povolal svatého Frumencia, aby těm, kdo dosud neznali Krista, zvěstoval pravdu evangelia; na jeho přímluvu posilni nás ve vytrvalosti ve víře a lásce, abychom vydávali pravdivé svědectví a spolu s Frumenciem měli účast na Tvé slávě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Elias Thesbita (kolem r. 850 př. Kr.); Apollinaris, ep. Classen. (asi s. II.); Margarita seu Marina, m. in Pisidia. (století neznámé); Frumentius, ep. in Æthiopia (s. IV); Aurelius, ep. Carthaginen (asi. 430); Vulmarus (asi 700); Elias Thesbita; Ioseph Barsabbas Iustus, Margarita seu Marina (s. inc.); Paulus, diaconus et m. Cordubæ (851); Bernardus, ep. Hildesien. (1153); Rita a Virgine Perdolente a Corde Iesu Pujalte y Sánchez et Francisca a Corde Iesu Aldea y Araujo (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský