Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






sv. Boris a Gleb
Boris et Gleb

24. července, připomínka
Postavení:knížata a mučedníci
Úmrtí:1015
Patron:Ruska
Atributy:meč, knížecí oděv

ŽIVOTOPIS

Pocházeli z Kyjevské Rusi a byli nejoblíbenějšími z 12 synů knížete Vladimíra a jeho byzantské manželky Anny. Křestní jméno Borise bylo Roman a Glebovo David. Oba vynikali tělesnou i duchovní krásou. Boris svojí mírností, laskavostí a projevy pokory. Gelb byl známý dobrotou a skutky milosrdenství, zejména vůči nejchudším.

Jejich otec Vladimír před koncem života mezi své syny rozdělil rozsáhlou državu. Boris obdržel Vladimírsko a Gelb Muronsko. Krátce po rozdělení zemřel bratr Václav a správa jeho Rostovského knížectví, sousedícího s knížectvím Gelba, připadla Borisovi. Oba bratři se ze sousedství těšili. Ze všech bratrů nejméně spokojený byl Svatopluk (Svajtopolk), kterého otec učinil svým nástupcem v Kyjevě. V srdci se vzdaloval křesťanskému cítění a své bratry toužil připravit o to, co jim otec Vladimír daroval.

Ten, když umíral, v polovině roku 1015 svěřil Borisovi vojsko a poslal ho proti dobyvačným Pečeněhům, kteří vnikli na Kyjevskou Rus. Svatopluk se pak rozhodl nechat zabít své bratry, aby se stal jediným vládcem celého území Rusi. Do Všegorodu si pozval čtyři bojary, kterým nabídl své přátelství za smrt Borise. Udáváni jsou Putša, Talca, Jeloviča a Ljaška.

Borisovi někteří přátelé, znajíce Svatopluka, mu radili, aby využil vojska a odstranil ho z Kyjeva. Avšak ctnostný Boris odpověděl, že raději zemře sám, než aby proti bratru něco nespravedlivě podnikl a po výpravě rozpustil vojsko. V jeho malém doprovodu byl kněz Jiří a po nedělní bohoslužbě 24. července, pouhých 9 dnů po smrti knížete Vladimíra, najatí vrazi kopím probodli Borise i kněze Jiřího. Borise jeho věrní pak pohřbili ve Vyšegrodském chrámu sv. Basila.

Svatopluk pak pokračoval ve vyvražďovacím plánu pozváním Gelba, který prý dosud nevěděl o otcově smrti a údajně měl za ním přispěchat. Podrobnosti o Gelbově zavraždění si poněkud protiřečí. Shodují se jen v tom, že byl na cestě poblíž Kyjeva probodnut. Jeho mrtvé tělo bylo dobrými lidmi nalezeno o něco později.

Svatopluk byl nakonec z Kyjeva vyhnán a vládu převzal Jaroslav, který nechal ostatky obou bratrů přenést do dřevěné stavby kyjevského kostela k jejich cti.

Na jejich hrobech došlo k zázračným uzdravením. Jejich svatořečení se uskutečnilo r. 1724 papežem Benediktem XIII.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Christina, virgo et m. (století neznámé); Christina Mirabilis (1224); Sarbelius /Iosephus/ Makhlūf, memoria: 24.7., natalis: 24 dec. (1898); Euphrasia, virgo in Thebaide (s. V.); Boris et Gleb (1015); Cunegundis (seu Kinga), virgo (1293); Ludovica, religiosa (1503); Maria Pilar a Sancto Francisco Borgia (Iacoba) Martínez García, Teresia a Iesu Infante (Eusebia) García García et Maria Angela a Sancto Iosepho (Marciana) Voltierra Tordesillas (1936); Sigolena (asi s. VI.); Victorinus, m. Amiterni (ca. s. IV); Fantinus (s. IV); Declanus (ca. s. V); Balduinus (1140); Ioannes Tavelli de Tossignano (1146); Magi tres (1162); Antonius Torriani (1494); Nicolaus Garlick, Robertus Ludlam et Richardus Simpson* (1588); Iosephus Lambton (1592); Ioannes Boste (1594); Modestinus a Iesu et Maria (Dominicus); Mazzarello (1854); Maria a Mercede Prat (1936); Xaverius Bordas Pifererw (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský