Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


Foto © Provincie kapucínů v ČR
Foto © Provincie kapucínů v ČR




sv. Kunigunda
Cunegundis (seu Kinga), virgo

24. července, připomínka
Postavení:panna OSC
Úmrtí:1293
Patron:Polska a Litvy

ŽIVOTOPIS

Narodila se po roce 1223 v Ostřihomi v Uhrách (v Maďarsku) jako královská dcera Bély IV. V roce 1239 byla zasnoubena (někde se uvádí provdána) za sudoměřsko-krakovského knížete Boleslava V. S ním a za péče Grzymyslavy byla vychovávána v Sudoměři. Pak po dobu války byli oba do r. 1243 v Uhrách. Po návratu byla jejich sídlem Nová Korczyně.

Kunigunda se s manželem dohodla zprvu na dočasné zdrženlivosti od manželského intimního života a po uplynutí doby svou prosbu zopakovala. Boleslav se prý její návrh trvalého celibátního života zdráhal přijmout, ale nakonec oba složili slib do rukou krakovského biskupa. Tradice i martyrologium uvádějí proto Kunigundu jako pannu. Boleslav pro splnění přání své mladé ženy dostal přízvisko Stydlivý.

Jejich vzájemná láska vedla k plodné spolupráci ve veřejném a politickém životě. Kunigunda se finančně podílela na vzniku a rozvoji kláštera v Novém Sonci, zakládala kláštery benediktinek i cisterciáků a františkánů. Dala postavit katedrálu v Krakově a více kostelů na různých místech.

Po manželově smrti byla chválena za mírové řešení sporu s Leszkem Czarným o území pro klarisky ve Starém Sączi. Do jejich kláštera vstoupila bez práva na jeho správu, 24. 4. 1289 složila sliby a žila v něm jako prostá řeholnice. Přísná k sobě a laskavá k druhým vynikala jako vzor trpělivosti. Starala se o nemocné a v postech a dlouhých modlitbách strávila v klášteře 12 let. Její nejoblíbenější pobožnosti byly k Matce Boží, tajemství vtělení a vykoupení.

Oddávala se modlitbám a žila velmi asketickým životem až do smrti. Posledních deset měsíců ji nemoc trvale poutala na lůžko.

V roce 1690 byla blahořečená a r. 1999 ji papež Jan Pavel II. svatořečil.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Christina, virgo et m. (století neznámé); Christina Mirabilis (1224); Sarbelius /Iosephus/ Makhlūf, memoria: 24.7., natalis: 24 dec. (1898); Euphrasia, virgo in Thebaide (s. V.); Boris et Gleb (1015); Cunegundis (seu Kinga), virgo (1293); Ludovica, religiosa (1503); Maria Pilar a Sancto Francisco Borgia (Iacoba) Martínez García, Teresia a Iesu Infante (Eusebia) García García et Maria Angela a Sancto Iosepho (Marciana) Voltierra Tordesillas (1936); Sigolena (asi s. VI.); Victorinus, m. Amiterni (ca. s. IV); Fantinus (s. IV); Declanus (ca. s. V); Balduinus (1140); Ioannes Tavelli de Tossignano (1146); Magi tres (1162); Antonius Torriani (1494); Nicolaus Garlick, Robertus Ludlam et Richardus Simpson* (1588); Iosephus Lambton (1592); Ioannes Boste (1594); Modestinus a Iesu et Maria (Dominicus); Mazzarello (1854); Maria a Mercede Prat (1936); Xaverius Bordas Pifererw (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský