Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

sv. Klement Ochridský
sv. Klement Ochridský

sv. Nahum_
sv. Nahum_




sv. Gorazd, Klement, Náhum, Saba a Angelar
Gorazdus, Clemens

27. července, nezávazná památka
Postavení:biskupové a kněz
Úmrtí:s. IX/X

ŽIVOTOPIS

Jedná se o učedníky sv. Cyrila a Metoděje. Gorazd narozený na Moravě a znalý latiny i řečtiny byl podle Staroslověnské legendy navržen za nástupce sv. Metoděje na arcibiskupském stolci. Jak uvádějí historikové, kvůli Svatoplukově postoji ke slovanské bohoslužbě a upřednostnění latinského jazyka z údajných důvodů zachování míru mezi věřícími nemohli Metodějovi pokračovatelé zůstat na Moravě a odešli hlásat evangelium do Bulharska. O jejich další činnosti je nedostatek spolehlivých zpráv.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

OBHÁJCI CYRILOMETODĚJSKÉ NAUKY

Podle některých, včetně autora textu v breviáři, pocházel sv. Gorazd z Moravy. Jiní s Jánem Stanislavem předpokládají, že pocházel z nitranska od Galanty na Slovensku, kde snad měl Gorazdův rod velké statky. Také Metodějova slova "svobodný muž" prý ukazují na původ z nějaké významnější rodiny. H. Rulíšek uvádí, že Gorazd doprovázel Cyrila s Metodějem do Říma a r. 868 tam přijal kněžské svěcení. B. Zlámal v Bohemia sancta tvrdí, že s Gorazdem přijali svátost kněžství všichni čtyři světci, kteří jsou s ním společně uctíváni od r. 1967.

Spolehlivý historický záznam o Gorazdovi máme ze 6. 4. 885, kdy Metoděj cítil blížící se smrt, svolal Moravany a představil jim ho jako svého nástupce slovy: "Toto je muž svobodný a z vaší země, dobře obeznalý v latinských knihách a zbožný. To budiž Boží vůle a vaše láska, jakož i má."

V té době tedy Gorazd na Moravě žil jako jeden z dnes připomínaných pěti žáků sv. Metoděje. Vedle staroslovanské a řecké liturgie dosáhl znalosti latiny zřejmě u kněží latinského obřadu. V Metodějově arcidiecézi byl dvojí bohoslužebný obřad a Gorazdovy znalosti jako i zbožnost měly vliv na jeho volbě. Proto je v našich zemích dáván na první místo i když jinde je do popředí stavěn biskup Klement zv. též Kliment. Právě z jeho životopisu se dovídáme o Gorazdovi. Mimo jiné napsal, že se kacíři domluvili na úkladném zajetí Gorazda, protože jeho cesty jsou protichůdné jejich vůli a vyčítá jim hříchy. Řekli si: "Když ho necháme mezi živými, tak nám ožije Metod." I zbavili ho biskupské moci.

Jednalo se o nepřátelskou aktivitu druhého biskupa Velké Moravy pocházejícího z Německa a uznávajícího jen latinskou bohoslužbu. Ten po Metodějově smrti se hned vypravil do Říma a obžaloval Gorazda u papeže. Štěpán V., který nastoupil v září 885, nařídil, aby se Gorazd dostavil a podal své vysvětlení. Nevíme zda se tam mohl dostavit, víme jen to, že kníže Svatopluk dal Metodějovy žáky ze země vyhnat. Před vypovězením byli prý vězněni. Informace o dalších krocích Gorazda nejsou dostatečně spolehlivé.

Odpůrce cyrilometodějské misie Viching odešel z Velké Moravy do Bavorska za králem Arnulfem r.893. Po smrti Svatopluka se ujal vlády jeho syn Mojmír II., který r. 899 požádal papeže Jana IX. o obnovu církevní organizace na Moravě. Ten vyslal jako své legáty trojici biskupů, kteří pro Velkou Moravu vysvětili tři biskupy a jednoho arcibiskupa, o němž se někteří domnívají, že to byl Gorazd.

Maďaři v roce 907 Velkomoravskou říši zničili a podle tradice se prý arcibiskup Gorazd přesunul do Krakova a o jeho přítomnosti na území Polska svědčí prý zápis v rukopisném kalendáři z nejstaršího církevního střediska v Polsku, z Wislice ve XIV. století. Svátek Gorazda je tam 17. 7., stejně jako v bulharské církvi svátek cyrilometodějských žáků s názvem "sedmipočetníci".

Jiná tradice pojednává o tom, že vyhnanci z roku 886, mezi kterými byl Gorazd, doputovali přes Chorvatsko a Srbsko do Bulharska, kde pokračovali v hlásání evangelia. Bulharsko do jejich příchodu bylo údajně polobarbarskou zemí, jejíž pokřesťanštění začalo v IX. století. Vládnoucí Boris se tehdy rozhodl pro slovanskou liturgii a vytvoření domácí hierarchie. Tato tradice nevylučuje jinou závěrečnou etapu Gorazdova života.

Klement Ochridský je uznáván za neméně významného Metodějova žáka, který 23 let působil v apoštolátu Velké Moravy. Na rozdíl od Gorazda je o něm v řečtině delší životopis od arcibiskupa Theofylakta (1078-1108). Byl Slovanem, vychovaným a vzdělaným v byzantské škole. Na Velkou Moravu přišel s věrozvěsty r.863 a setrval na ní až do vyhnání v roce 886. Po Cyrilově smrti sepsal jeho životopis. Je označen za velmi vzdělaného muže. Společně s Gorazdem hájili před Svatoplukem učení slovanských věrozvěstů. Za jeho přítomnosti v diskuzi s Vichingovými společníky uvedli: "V čem hřešíme, když máme učitele, který žije v Bohu, který je duchovně s námi a posiluje nás proti vám…"

Následky Svatoplukova rozhodnutí o vyhnání byly tvrdé. Jakmile lidská zloba dostala moc, jednala nelidsky. Rabovala a své oběti vláčela nahé trním, ukazujíce svou bezbožnost.

S Klementem k Dunaji a do Bělehradu šli Naum a Anelár. Tam o situaci hovořili s vojenským velitelem Boritakanem, který je pak poslal ke knížeti Borisovi. Tomu přišli vhod pro plánovaný záměr uvedení slovanské kultury a bohoslužby do země. Některé nechal v Preslavě a Klementa s dalšími hlasateli evangelia poslal na západ Makedonie, k Ochridskému jezeru, aby šířili křesťanské učení mezi okolními obyvateli. Klement tam otvíral základní i vysoké školy, včetně pro bohoslovce. Podle životopisce vychoval na 3500 kněží. Ve škole nikdy nebyl spatřen v nečinnosti a vždy byl velmi aktivní při výuce. Příliš neodpočíval, i v noci se modlil, četl a psal knihy. Mezi jinými sepsal životopisy svatých Otců, zejména poustevníků, liturgické texty a další. Sepsaných kázání se dochovalo 30. Při svém poslání vnímal i širší potřeby obyvatel a dokonce rouboval na ovocné stromy odrůdy z Řecka.

V roce 893 ho car Simon jmenoval velickým biskupem pro území severní části od jezera. Byl jím až do dne smrti 27. 7. 916. Poslední dny života trávil v klášteře sv. Pantelejmona v Ochridu, který založil a do tamního chrámu byl pochován.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Zamyslím se nad svým postojem k cyrilometodějskému odkazu. Jsem si vědom své zodpovědnosti za předávání víry? Předpokladem jsou znalosti a život z víry. Jestli mám co dohánět, začnu hned.

Bože, Tys povolal svatého Gorazda, Klimenta, Nauma,Angelára a Sávu, aby pokračovali v díle svatého Cyrila a Metoděje; na jejich přímluvu nauč i nás předávat svěřený poklad víry, abychom všichni rostli v milosti a v poznání Tvého Syna Ježíše Krista. Neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(závěrečná modlitba z breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Gorazdus, Clemens (s. IX/X); Pantaleon vel Pantalaimon (asi 305); Iuliana et Semproniana (s. inc.); Desideratus, ep. Bisuntin. (s. V); Cælestinus Pp I. (432); Ursus, abbas (s. V/VI); Ecclesius (ca. 532); Galactorius (s. VI); Anthusa, virgo in Honoriade (s. VIII); Georgius, Aurelius et Sabigothon (852); Clemens, Gorazdus (s. IX/X); Bertholdus de Rachez (1142); Raymundus Palmerio (1200); Nevolonus (1280); Lucia Bufalari (ca. 1350); Robertus Sutton, presb. (1588); Gulielmus Davies (1593); Maria Magdalena Martinengo (1737); Ioachim Vilanova Camallonga (1936); Modestus Vegas Vegas (1936); Philippus Hernández Martínez, Zacharias Abadía Buesa et Iacobus Ortiz Alzueta* (1936); Maria Clemens a Iesu Crucifixo Staszewska (1943); Simeon, stylita prope Antiochiam (459); Dormientes VII Ephesi (s. inc.)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský