Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Michael Kozal
Michael Kozal

26. ledna, připomínka
Postavení:biskup a mučedník
Úmrtí:1943

ŽIVOTOPIS

Pocházel z předměstí Krotoszynu (arcidiecéze poznaňské). Absolvoval gymnázium, z něhož si na maturitním vysvědčení odnesl od profesorů poznámku: "V každém ohledu příkladný člověk." Byl předsedou tajného sdružení "Tomáš Zan," které udržovalo polskou kulturu v době germanizačního útisku. Studium teologie začal v Poznani a kvůli válce je dokončil v Hnězdně, kde v únoru 1918 přijal kněžské svěcení.

Věnoval se obzvláště šíření eucharistické zbožnosti, péči o nemocné a chudé a pomáhal při organizaci katolických spolků. Postupně se stal v hnězdenském semináři spirituálem, rektorem a profesorem apologetiky. Nikdy neustupoval zlu a nevolil nebezpečné kompromisy. Vynikal horlivostí a jeho životní cesta byla plná odvahy, odříkání, obětí a modlitby.

Roku 1939 by1 jmenován světícím biskupem. V době okupace Polska neohroženě hájil církevní práva. Jako příliš horlivý a neohrožený biskup byl vězněn od 7. 11. 1939. V polovině ledna byl z místního vězení přepraven do Ladu, kde byl vězněn v prostorách bývalého cisterciáckého kláštera. Měl tam ještě kontakt se svou diecézí a zaměřil se na obnovu semináře. Ze své cely pozoroval deportace Poláků a modlil se za ně.

V době napadení Francie došlo v Polsku ke zvýšenému pronásledování církve a otec biskup mons. Kozal se rozhodl obětovat svůj život za záchranu vlasti. V dubnu 1941 byl převezen s ostatními do Inowroclawi a odtud do Dachau, kde dostal číslo 24544 a byl zbaven lidské důstojnosti. Vedle fyzického týrání a ponižování bylo pro něj největším utrpením, že mu byl zamezen přístup do kaple k polským kněžím. Přihodilo se, že ho někdo chtěl nějakých muk ušetřit, ale on se bránil se slovy: "Kde jsou moji kněží, tam musím být i já."

Při onemocnění tyfem nebyl zařazen ani mezi nemocné. Když do tábora pronikla zpráva o porážce u Stalingradu řekl: "Už vychází slunce svobody. Teď už mne nepotřebujete."

Večer 26. 1. 1943 zemřel smrtící injekcí. Do úřední zprávy bylo napsáno: "Otrava krve" a byl spálen v kremační peci.

Za blahoslaveného byl proh1ášen 14. 6. 1987 Janem Pavlem II. při jeho apoštolské cestě do Polska.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Timotheus (s. I); Titus, ep. Creten (s. I.); Paula, vidua (404); Xenophon, Maria, Ioannes et Arcadius (s. VI.); Michael Kozal (1943); Theogenes, m. Hippone (ca. 257); Albericus, abbas (1109); Augustinus (Eystein) Erlandssön (1188); Maria de la Dive (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský