Světci k nám hovoří...


blah. Gertruda

Gertrudis, abbatissa Altenbergen

13. srpna, připomínka
Postavení:abatyše
Úmrtí:1297
Atributy:koruna, kříž na prsou, monstrance (pro oddanost svátku Božího Těla)

ŽIVOTOPIS

Narodila se 29. 9. 1227 jako dcera lankraběte Ludvíka Duryňského a sv. Alžběty Uherské (viz pam. 17. 11.). Měla o 3 - 4 roky starší sourozence, bratra Heřmana a sestru Žofii, kterých mnoho neužila. Otec zahynul na křížové výpravě konané v době jejího narození a matka s dětmi byla pak vypuzena z hradu. S dětmi se uchýlila k příbuznému, biskupu Ekbertovi do Bamberku a po pohřbu manžela se s nimi usadila v Marburku na Hesensku.

Gertrudu prý matka zaslíbila Bohu již před jejím narozením, ještě s manželem. Vedle obtížné životní situace a se zhoršujícím se Alžbětiným zdravím i to snad byl důvod, že Gertrudu už asi kolem dvou let předala do péče sester premonstrátek v Altenbergu. Když Alžběta zemřela, Gertrudě byly čtyři roky.

Gertruda při dosažení požadovaného věku přijala řeholní hábit a složila sliby. V životopise jsou chváleny její ctnosti i talent a pro své schopnosti byla už v 21 letech zvolena představenou kláštera. Řídila se heslem: "Čím větší chceš být před Bohem, tím buď pokornější!"

Za jejího vedení přibývalo sester ze šlechtických rodin. Gertruda zadala výstavbu kostela Panny Marie a sv. Michaela, postarala se o přistavění pohostinného domu u kláštera i o výstavbu nemocnice. Její radostí byla služba chudým, protože v nich sloužila Kristu.

Účastnila se i prostých prací v klášteře. Byla matkou (představenou), sestrou, služebnicí. Dovedla smiřovat nepřátele a měla dar proroctví i zázraků.

Podle příležitosti se aktivně zapojovala do dění v církvi. V souvislosti s výzvami papeže Urbana IV. ke křížovému tažení, vyžádala si pro komunitu svolení nosit křižácký kříž. Duchovně se klášter připojil k výpravě modlitbami a skutky pokání za její zdar. Později s velkým nadšením uvítala ustanovení slavnosti Božího Těla a podporovala její šíření.

Abatyší v Altenbergu byla celkem 49 let a zemřela v 70 letech.

Ke schválení jejího kultu došlo v roce 1311.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Pontianus et Hippolytus (asi r. 236); Cassianus, m. in Flaminia (ca. 300); Radegundis (587); Maximus Confessor (662); Ioannes Berchmans (1621); Gertrudis, abbatissa Altenbergen (1297); Benildus /Petrus/ Romançon (1862); Secundinus Maria Ortega García et XIX socii (1936); Modestus García Martí (1936); Iacobus Gapp (1943); Marcus de Aviano /Carolus Dominicus/ Cristofori (1699); Antiochus, ep. Lugdunen. (ca.500); Vigbertus (ca. 739); Patricius O'Healy et Connus O'Rourke (1579); Gulielmus Freeman (1595); Petrus Gabilhaud (1794); Ioannes Agramunt (1936); Iosephus Bonet Nadal (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.