Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Jakub Gapp
Iacobus Gapp

13. srpna, připomínka
Postavení:mučedník SM
Úmrtí:1943

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Tyrol. Narodil se 26. 7. 1897 ve Wattens u Innsbrucku v Rakousku jako nejmladší ze sedmi dětí Martina Gapp a Antonie. Po odmaturování na františkánském gymnáziu v Hall r. 1915 byl povolán do armády na italskou frontu. Byl zraněn a vyznamenán za odvahu. Za další dva roky upadl do italského zajetí. Od 4. 11. 1918 do 18. 8. 1919 trpěl v Riva delta Garda. V dalším roce vstoupil do řádu marianistů v Greisinghofe v horním Rakousku, kde 27. 9. 1921 složil první sliby. Působil v řádovém výchovném institutu v Grazi jako učitel i kostelník. Dne 27. 7. 1925 složil věčné sliby a v září začal studium teologie ve Freiburgu ve Švýcarsku.

Po vysvěcení na kněze 5. 4. 1930 nastoupil jako učitel a vychovatel do institutu ve Freistadtu poblíž českých hranic a stejné poslání pak plnil v Lanzenkirchen a v Grazi. Poskytoval také pomoc nezaměstnaným a obzvlášť chudé rodině daroval své topivo. Proto si nevytápěl pokoj. Jakuba Gappa zdrtilo poznání základů národního socialismu, který po nástupu Hitlera k moci v Německu rychle získával stoupence. Jakub hned začal upozorňovat na nebezpečnost nacistické ideologie. Část obyvatel chtěla nezávislé Rakousko a další jeho připojení k Třetí říši, jak to plánoval A. Hitler pocházející z Rakouska. Jeho vojska vstoupila do Rakouska v březnu 1938 a začaly se připravovat koncentráky pro antifašistické vlastence.

Jakub Gapp se stěhoval do Freistadtu a pak do Tyrol. Z obav představených, že by protihitlerovská kázání uškodila institutu marianistů, učinili ho kaplanem v Breitenwang-Reutte. Po dvou měsících už mu tam gestapo zakázalo učit náboženství. Jakub Gapp se nezalekl a při promluvě kritizujíce jejich ideologii zdůrazňoval pravdu o právech všech lidí na lásku i rovnost, nehledě na rasu, světonázor a vyznání víry. V prosinci se zastával i papeže Pia XI. a doporučoval nevěřit hitlerovské propagandě. Představení, vida na obzoru konflikt s gestapem, Jakuba rychle vyslali do Bordeaux ve Francii a odtud ho přeložili do Španělska, kde střídal domovy marianistů. Dostihli ho přesto dva gestapáci v přestrojení za židy, prchající z Německa, s prosbou o přípravu na křest. Ošálili a přemluvili Jakuba k překročení hranic. Tam byl 9. 9. 1942 zajat gestapem a převezen do Berlína. Nakonec ho o svátku Nejsvětějšího Srdce odsoudili k smrti gilotinou ve věznici Plötzensee v Berlíně. Před vykonáním rozsudku 13. 8. Jakub Gapp napsal: "V sedm večer půjdu k milovanému Spasiteli, kterého jsem vždy ze srdce miloval."

Papežem Janem Pavlem II. byl blahořečen 24. 11. 1996.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Pontianus et Hippolytus (asi r. 236); Cassianus, m. in Flaminia (ca. 300); Radegundis (587); Maximus Confessor (662); Ioannes Berchmans (1621); Gertrudis, abbatissa Altenbergen (1297); Benildus /Petrus/ Romançon (1862); Secundinus Maria Ortega García et XIX socii (1936); Modestus García Martí (1936); Iacobus Gapp (1943); Marcus de Aviano /Carolus Dominicus/ Cristofori (1699); Antiochus, ep. Lugdunen. (ca.500); Vigbertus (ca. 739); Patricius O'Healy et Connus O'Rourke (1579); Gulielmus Freeman (1595); Petrus Gabilhaud (1794); Ioannes Agramunt (1936); Iosephus Bonet Nadal (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský