Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Marcel
Marcellus, ep. et m. in Siria

14. srpna, připomínka
Postavení:biskup a mučedník
Úmrtí:ca. 390

ŽIVOTOPIS

Byl biskupem a mučedníkem v Apamea v Sýrii. O jeho původu se martyrologium nezmiňuje, pouze Isidor Vondruška, na jehož údaje se nedá vždy spolehnout, o něm píše, že pocházel z Kypru, původně byl ženatý, ale brzy ovdověl a vychovával syny. Než byl povolán na biskupský stolec v Apamea, trávil nějakou dobu v samotě.

Pro správný pohled na jeho biskupskou horlivost je užitečné připomenout si dobovou situaci. Na západě panující císař Gracián po roce 375 rezignoval na úřad pohanského velekněze a povolal k vládě nad východním císařstvím Teodosia I. Velikého, (který + 395, byl uznáván za svatého s pam. 17. 1., ale není v novém martyrologiu). Oba společně vydali dekrety, v nichž vyžadovali, aby poddaní vyznávali víru římských a alexandrijských biskupů jako jedinou rozumnou a zakazovali pohanské oběti. Pod vlivem pevné víry a podporován plány Teodosia I., který chtěl vytvořit jeden nábožensky jednotný a kompaktní stát, majíce za cíl dosažení křesťanského života v celém impériu, se biskup Marcel snažil věrně a horlivě plnit úkol svěřený od Boha cestou, kterou umožnil vládnoucí císař.

Nová politika podráždila nekřesťany. Od tvrdě postupujících mnichů byly ve východní provincii bořeny pohanské stavby. Císařský prefekt, který dorazil do syrské Apamee nařídil vojákům zbořit tamní Diův chrám, ale jeho pevná stavba jejich snaze odolala.

Biskup Marcel navrhl prefektovi, aby poslal vojáky jinam s tím, že demolici pohanské stavby v následujících dnech zajistí sám. V dalším dni se biskupovi nabídl stavebník, pro své znalosti schopný zboření, žádající dvojnásobnou mzdu. Po Marcelově souhlasu začal stržením nosných sloupů a podpálením základů.

Biskup ve snaze o vymýcení pohanství se rozhodl pokračovat likvidací dalších podobných chrámů. Nehledě na svůj zdravotní stav byl těchto akcí přítomen. Trpěl dnou, silným revmatismem a nemohl ani bojovat ani prchat. Jovův chrám měl zatvrzelé obránce a biskup se musel vzdálit z dosahu jejich šípů. Byl však pohany dohnán a jako jejich zajatec pro odpor k pohanství vhozen do plamenů.

Viníci byli dopadeni, ale provinční sněm pokládal mučednickou smrt biskupa za milost od Boha a nedovolil pomstu.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maximilianus Maria /Raimundus/; Kolbe (1941); Marcellus, ep. et m. in Siria (ca. 390); Ursicinus, m. in Illyrico (s. IV ca. 390); Eusebius, titularis basilicæ in Urbe s. IV/V (asi 357); Arnulphus, ep. Suessionen (1087); Elisabeth Renzi (1859); Fachananus (s. VI); Sanctus de Urbino Brancorsini (1390); martyres fere DCCC (1480); Franciscus Shoyemon (1633); Vincentius Rubiols Castellów (1936); Felix Yuste Cava (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský