Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Batylda
Bathildis

30. ledna, připomínka
Postavení:královna, vdova a řeholnice OSB
Úmrtí:680
Atributy:koruna, model kostela, vyobrazení bývá i s žebříkem a anděly a jak rozdává almužny.

ŽIVOTOPIS

Pochází z Anglie, odkud byla r. 641 unesena piráty. Vikingové ji jako velmi mladou otrokyni prodali Erchinoaldovi, hofmistrovi z domu Chlodovíka II., jenž byl západofranským králem. Batylda vynikala křesťanskými ctnostmi, získala důvěru a stala se hospodyní. Ve známost vešla její pokorná úslužnost a obezřetnost. Sám král si ji nakonec vybral za manželku a měli spolu tři syny. V roce 657 Chlodovík II. zemřel a královna jako regentka nejstaršího syna Chlotara III. vládla jeho jménem, přičemž zůstala věrná svým křesťanským ctnostem a Králi nejvyššímu. Pečovala o chudé a nemocné, zřídila pro ně nemocnici. Mírnila tvrdé poddanství, potírala obchod s otroky, usilovala o mír a v Chelles založila benediktinské kláštery s řeholí z Luxeuil, kterou donesla i do jiných klášterů. Zažila vzpouru šlechticů, kteří ji snad vypověděli. Svá poslední léta prožila v benediktinském klášteře v Chelles u Paříže jako prostá řeholnice. Někde se uvádí, že tam odešla, když se její syn ujal vlády, jinde se píše, že v začátku povstání. Podstatné, je ale to, že její touha byla prožít poslední období života v ústraní s Bohem jako jeho oddaná služebnice.

Její ostatky byly v roce 833 přeneseny do chrámu Maky Boží v Paříži.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martina (asi v první polovině III. s., nejspíš kolem r.229. Dnešní text martyrologia místo úmrtí upozorňuje na římskou basiliku jí zasvěcenou v roce 677.); Bathildis (680); Aldegundis (ca. 684); Hyacintha de Mariscottis (1640); (Mucianus Maria (Aloysii) Wiaux (1917); Columba (Iosephus) Marmion (1923); Matthias, ep. Hierosolymitan (s. II); Barsim (s. III); Basilides, m. Alexandriæ (ca. 202); Armentarius (post. 731); Theophilus Iuvenis (792); Adelelmus (1079); Franciscus Taylor (1584); Sebastianus Valfré (1710); Carmela García Moyón (1937); Sigismundus Pisarski (1943)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský