Světci k nám hovoří...


sv. Hyacinta de Mariscottis

Hyacintha de Mariscottis

30. ledna, připomínka
Postavení:panna, terciářka OSCI a zakl. OMV
Úmrtí:1640
Patron:terciářek řádu sv. Františka a sv. Kláry
Atributy:oděv klarisek a kříž

ŽIVOTOPIS

Narodila se 16. 3. 1585 jako dcera italského hraběte a při křtu dostala jméno Clarice. Traduje se, že v sedmi letech spadla do studny, kde zůstala bez pomoci viset a pro její modlitbu k Panně Marii ji přišli vysvobodit. Vztah k Panně Marii se však v mládí nerozvíjel, naopak se prý stala marnivou. Když se její mladší sestra Hortenzie provdala, tak na přání rodičů a s rozmrzelostí vstoupila do kláštera klarisek terciářek sv. Bernardina ve Viterbu. Tam přijala jméno Hyacinta. Původně chtěla žít i v klášteře jako vznešená osoba, ale zpovědník jí pomohl k zamyšlení důraznou větou, že "Nebe nenáleží pyšným!" Po letech lhostejnosti a nespokojenosti ji prožité utrpení při druhém onemocnění změnilo a přivedlo ke značné aktivitě na pomoc chudým, nemocným a vězněným. Od svého obrácení žila také asketickým způsobem s mimořádnou skromností.

Z jejích výroků si pro rozjímání můžeme připomenout povzbudivá slova: "Nikdy neupadej pro všední hříchy v malomyslnost. Jsme z křehkého materiálu, nikoliv z mramoru, a vrcholu dokonalosti nelze dosáhnout najednou, ale jen po stupních."

V době moru založila dva dobročinné spolky, oblátů a oblátek Panny Marie. Panna Maria zavolaná na pomoc v dětství ji i přes období neochoty dovedla ke svatosti, kterou 24. 5. 1807 kanonizačním dekretem potvrdil Pius VII.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martina (asi v první polovině III. s., nejspíš kolem r. 229. Dnešní text martyrologia místo na úmrtí upozorňuje na římskou baziliku jí zasvěcenou v roce 677.); Matthias, ep. Hierosolymitan (s. II); Barsimæus (s. III.); Bathildis (680); Aldegundis (asi 684); Armentarius (po roce 731); Theophilus Iuvenis (792); Adelelmus (1079); Franciscus Taylor (1621); Hyacintha de Mariscottis (1640); Sebastianus Valfré (1710 ); Paulus Hŏ Hyŏb (1840); Thomas Khuông (1860); David Galván (1915); Mucianus Maria (Aloysii) Wiaux (1917); Columba (Iosephus) Marmion (1923); Carmela García Moyón (1937); Sigismundus Pisarski (1943); Maria Bolognesi (1980)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.