Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

Ostatky sv. Tomáše C. v Herefordu
Ostatky sv. Tomáše C. v Herefordu





sv. Tomáš Cantelupe
Thomas Cantelupe

25. srpna, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:1282

ŽIVOTOPIS

Narodil se asi roku 1218 v Hampledenu u Buckinghamshiru v Anglii. Otec Vilém má udávaný normanský původ a jako lord byl ve funkci správce anglického krále Jana. Tomáš, vychovávaný křesťansky, se snažil žít s důsledným přístupem k Božím přikázáním a drobný poklesek byl u něj důvodem k uložení si pokání. Studoval na universitě v Oxfordu, Paříži a v Orléansu.

V roce 1245 byl na lyonském koncilu a má se za to, že v té době přijal kněžské svěcení přímo od papeže Inocence IV.

V Oxfordu působil jako profesor kanonického práva a v roce 1262 byl zvolen rektorem univerzity.

Podporoval šlechtu proti králi Jindřichu III., jako zástupce šlechticů se snažil o dohodu, při níž byl prostředníkem francouzský král. Za vlády Šimona z Montfortu byl jmenován kancléřem. Tomáš se však raději věnoval Bibli a teologii než politice. Papež Řehoř X. (1271-6) ho jmenoval papežským kaplanem a od r. 1275 byl biskupem v Herefordu. Pečlivě konal vizitace, připravoval si kázání a byl pověstný svou dobrotivostí, laskavostí k prostým věřícím a střídmostí života.

Hájil práva proti zasahování ze stran sousedů a ke konci života se octl ve sporu s metropolitou arcibiskupem Peckhamem, jímž byl v začátku roku 1282 exkomunikován. Nato se odebral do Itálie, aby s odvoláním přednesl problém papeži Martinovi IV. Byl přijat s laskavostí, ale vyřešení případu se nedočkal. Při zastávce v Montefiascone poblíž Orvieta a Bolesenského jezera zemřel. Pohřben byl v klášteře sv. Severa, odkud byly jeho ostatky později přeneseny.

Do roku 1538 (kdy došlo k zneuctění) se Tomášův hrob nacházel v katedrále v Herefordu. O jeho svatořečení, k němuž došlo již roku 1320, se zasadil král Eduard I., který v něm míval svého rádce.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Benedictus, Ioannes (1003); Ludovicus, Tex Galliæ IX (1270); Iosephus de Calasanz (1648); Genesius, m. Arelate (asi kolem r. 286); Menas (552); Aredius (591); Gregorius, ep. Ultraiecten (775); Thomas Cantelupe (1282); Paulus Ioannes Charles (1794); Maria a Transitu Iesu Sacramenti Cabanillas, virgo (1885); (Methodius Dominicus Trčka*) (1959); Michael Carvalho, Petrus Vázquez (1624); Aloysius Urbano Lanaspa (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský