Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

Nástěnná malba sv. Fiakr, v kostele v Sillegny v Departement Moselle ve Francii
Nástěnná malba sv. Fiakr, v kostele v Sillegny v Departement Moselle ve Francii




sv. Fiakr
Fiacrius

30. srpna, připomínka
Postavení:mnich, poustevník
Úmrtí:asi 670
Patron:zahradníků, obchodníků s květinami, kovářů, bednářů, výrobců punčoch, baličů, notářů
Atributy:lopata, rýč, věnec z růží

ŽIVOTOPIS

Pochází z Irska, odkud přicestoval do Francie. Důvodem prý bylo hledání samoty před světskou slávou. Podle nespolehlivého legendárního vyprávění měl totiž pocházet z královského rodu. Spolehlivou zprávou je až jeho návštěva benediktinského biskupa v Meaux, sv. Farona, od kterého obdržel v blízkém Breuil pozemek. Na něm si postavil poustevnu, u které založil zahradu na pěstování zeleniny a vybudoval i skromnou ubytovnu pro poutníky. K orbě nepoužíval pluh, ale prý pouze svoji hůl. Podle legendy na pozemku, kde býval les, vyrostla kvetoucí zahrada. Jedni si myslí, že holí nazýval rýč, druzí se kloní k tomu, že si pomohl zázrakem.

Měl dar uzdravování, zmiňovány jsou zejména venerické choroby (pohlavní a problémy s hemoroidy). Časem se kolem Fiakra vytvořila i skupina žáků. Byl velmi dbalý čistoty srdce a prý až úzkostlivý ve vztahu k ženám, kterých se stranil, aby se chránil před možností prohřešku.

Pohřben byl v Meaux a u jeho hrobu byla vyprošována zázračná uzdravení. Jeho ostatky byly později přeneseny do chrámu v Meaux. Místo jeho poustevnického života bylo nazváno Seine-et- Marne a město zbudované v oněch místech Saint-Fiacre-en-Brie.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Fiacrius (asi 670); Felix et Adauctus (asi 304); Pammachius (410); Bononius (1026); Margarita Ward (1588); Richardus Leigh, Eduardus Shelley* (1588); Alaphridus Hildephonsus Schuster (1954); Didacus Ventaja Milán et Emmanuel Medina Olmos (1936); Eustachius van Lieshout (1943); martyres Coloni (399); Agilus (ca. 650); Fantinus iunior, eremita (s. X); Petrus, solitarius (ca. 1050); Ioannes Iuvenalis Ancina (1604); Maria Rafols (1853); Ioachim (Iosephus); Ferrer Adell (1936); Vincentius Cabanes Badenasw (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský