Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Eustachius Lieshout
Eustachius van Lieshout

30. srpna, připomínka
Postavení:misionář
Úmrtí:1943

ŽIVOTOPIS

Narodil se v roce 3. 11. 1890 v Aarle- Rixtel v Holandsku. Byl osmý z 11 dětí, v hluboce věřící zemědělské rodině. Ve škole byl oblíbený pro družnou a radostnou povahu. Otec si jej přál brzy vidět pracovat na farmě, ale pak mu povolil střední školu v Gemert. Při četbě životopisu o. Damiána de Veuster se Eustachius rozhodl jako on ke vstupu do kongregace Nejsvětějších srdcí Ježíše a Marie. Noviciát začal v belgickém Tremeloo 23 12. 1913 a zároveň dostal jméno Eustach. Po dvou letech složil sliby časné a v roce 1918 věčné. V dalším roce dokončil studium teologie a 10. 8. 1919 přijal kněžské svěcení.

Pět let působil v rodném kraji, ve farnostech v Roelofarendsveen a v Maasluis poblíž Rotterdamu, kam přicházelo mnoho belgických přistěhovalců, kteří utíkali před německou invazí. Věnoval se jim s velkou láskou a pastýřskou horlivostí do prosince 1924, kdy byl poslán do Španělska, aby se tam připravoval na misijní cestu do Uruguaye i po jazykové stránce. Nakonec však byl poslán do Brazílie mezi portugalsky hovořící horníky.

K břehům Brazílie připlul v roce 1925 se dvěma dalšími misionáři. Téměř 10 let působil v Agua Suja v Romaria, východně od Ria de Janeira. Při své činnosti se všude snažil pomáhat chudým rodinám a nemocným. Dalším jeho působištěm se na šest let stala Poa poblíž San Paulo. Zde v r. 1940 obdržel, údajně na přímluvu sv. Josefa, charisma uzdravování. Konáním zázraků posiloval víru mezi těmi, kteří byli nakloněni k pověrám. Na nemocné, kteří přijali svátost smíření, vkládal ruce a uzdravoval je. Začal být vyhledáván ze širokého okolí. Věhlas a rozruch vedl představené k tomu, že ho poslali na krátký čas do Ibia.

Poslední dva roky strávil v Belo Horizonte, kde uzdravil prefekta Juscelina Kubitschecka, který pak věnoval pozemek na stavbu chrámu Nejsvětějšího Srdce. Poslední léta o. Eustacha jsou označována křížovou cestou, která končila úmrtím na onemocnění tyfem.

Ještě 18.- 21. 8. byl přednášet studentům, ale pak zesláblý s vysokou teplotou ulehl. O dva dny později odsloužil poslední mši svatou, po které v sákristii omdlel. Přijal svátost nemocných a obnovil své řeholní sliby. Přál si setkání se svým přítelem Gilem de Boogaard, s nímž do Brazílie připlul. Jeho návštěvy se dočkal v poslední den a po pozdravení se s ním se slovy: "Díky Bohu!" skonal.

K jeho rakvi během tří dnů přišlo na tisíce věřících.

Beatifikační bohoslužbu v Belo Horizonte dne 15. 6. 2006 sloužil Mons. Walmor de Oliveira, z pověření papeže Benedikta XVI.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Fiacrius (asi 670); Felix et Adauctus (asi 304); Pammachius (410); Bononius (1026); Margarita Ward (1588); Richardus Leigh, Eduardus Shelley* (1588); Alaphridus Hildephonsus Schuster (1954); Didacus Ventaja Milán et Emmanuel Medina Olmos (1936); Eustachius van Lieshout (1943); martyres Coloni (399); Agilus (ca. 650); Fantinus iunior, eremita (s. X); Petrus, solitarius (ca. 1050); Ioannes Iuvenalis Ancina (1604); Maria Rafols (1853); Ioachim (Iosephus); Ferrer Adell (1936); Vincentius Cabanes Badenasw (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský