Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





sv. František Xaver M. Bianchi
Franciscus Xaverius Maria Bianchi

31. ledna, připomínka
Postavení:řádový kněz a mystik CRSP
Úmrtí:1815

ŽIVOTOPIS

Narodil se v Arpinu 2. 12. 1743. Od matky se naučil žít s hlubokou vírou a láskou k Bohu. Rozhodl se pro kněžství a v semináři v Nole se seznámil s Alfonsem z Liguori, učitelem morálky a pozdějším světcem. Ten mu doporučil vstup do kongregace tzv. barnabitů. Jejich název byl odvozen od jejich prvního sídla v Miláně u chrámu sv. Barnabáše. Jednalo se o kongregaci založenou Antonínem M. Zaccariou již v r.1533 se jménem "Řeholní klerikové sv. Pavla. Po kněžském vysvěcení vyučoval literatuře a filosofii v semináři a dalších církevních učilištích.

Po nějaké době byl pověřen vedením barnabitské kongregace. Mezi její hlavní povinnosti patřilo zpovídání, kázání,vyučování mládeže, péče o semináře i konání misií. Svou horlivostí v těchto povinnostech si brzy vysloužil přezdívku apoštol Neapole. Stal se velmi vyhledávaným zpovědníkem a duchovním rádcem. Měl dar proroctví a děly se kolem něho i různé divy. Doba byla velmi neklidná, zejména vlivem francouzské revoluce. Otec František byl podezříván z podvratné činnosti, ale jeho zajímalo pouze Boží království, které chtěl přinést co nejvíce duším.

Posledních 13 let svého života trpěl nemocí nohou. Bolesti, které mu způsobily četné vředy, snášel hrdinně v síle ducha. I když nemohl chodit ani stát, nepřestával sloužit a s milou tváří vysvětloval, že v jeho ranách je prst Boží. Když zemřel, spěchala se s ním rozloučit celá Neapol.

V roce 1893 byl blahořečen a roku 1951 kanonizován.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes Bosco (1888); Franciscus Xaverius Maria Bianchi (1815); Marcella, vidua romana (410); Geminianus, ep. Mutinen. (s. IV); Ludovica Albertoni (1533); Victorinus, Victor, Nicephorus, Claudius, Diodorus, Serapion et Papias, m. Corinthi (ca. 250); Metranus (ca. 249); Cyrus et Ioannes, m. Alexandriæ (s. IV); Abraham, ep. Arbelen (345); M (ca. 626); Iulius, presb (s. IV in.); Waldus (s. VII); Eusebius, eremita (884)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský