Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Josefa Naval Girbés
Iosepha Naval Girbés*

24. února, připomínka
Postavení:panna, karmelitánská terciářka
Úmrtí:1893

ŽIVOTOPIS

Pochází z valencijské arcidiecéze ve Španělsku. Na začátku dospělosti se zasvětila Bohu slibem ustavičné čistoty. Zvolila si cestu modlitby a lásky, na níž se oddala apoštolátu ve své farnosti. Ze svého domu učinila dílnu a školu modlitby i evangelijních ctností. Vychovávala v ní dívky a ženy k praktickému křesťanskému životu. Byla členkou třetího řádu tereziánského Karmelu a s heroickou láskou sloužila druhým i Bohu až do konce života.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

PŘÍKLAD LAICKÉHO APOŠTOLÁTU SESTRY JOSEFY

Narodila se 11. 12. 1820 v Algemesi (diecézi Valencie) ve Španělsku. V osmi letech přijala svátost biřmování. Ve 13 letech jí zemřela matka, musela zanechat školy a převzít starost o domácnost a o dvě mladší sestry. V 18 letech (4. 12. 1838) se zasvětila Kristu složením slibu čistoty. Žila však dál jako laik i když svůj život podřizovala evangelním radám. Zapojila se do práce ve sdružení sv. Vincence. Největší radostí v jejím prostém životě byla modlitba. Měla velkou úctu k tajemství Nejsvětější Trojice a v duchovním životě čerpala ze vztahu k Panně Marii.

Některé její životopisy obsahují údaj o tom, že byla členkou karmelitánského třetího řádu Paní a panen svaté Terezie od Ježíše. Odpovídá tomu i její zařazení do Calendarium proprium O.C.D. od generálního postulátora bosých karmelitánů.

Josefa Naval Girbés začala s apoštolátem ve farní rodině. V chápání toho, že "křesťanské povolání je od přirozenosti povoláním k apoštolátu", předešla učení II. vatikánského koncilu. Roku 1850 otevřela ve svém domě učňovskou dílnu pro dívky a ženy s úmyslem jejich duchovní formace. Při výrobě výšivek s nimi Josefa probírala učení evangelia i katechismu a vedla školu modlitby. Mnoha lidem pomáhala řešit jejich problémy, zejména v rodinných vztazích.

V dekretu o hrdinských ctnostech Josefy Naval Girbés se uvádí:

"Boží služebnice považovala farnost za matku ve víře a v milosti, a jako takovou ji milovala a jí sloužila v pokoře a s obětavostí ducha. Proto projevovala upřímnou úctu svému faráři a svěřila se jeho duchovnímu vedení; starala se o zhotovení, udržování a čistotu liturgických předmětů a oděvů, právě tak jako o výzdobu oltářů; denně se účastnila eucharistie; vyznačovala se především svým moudrým a plodným apoštolátem, který konala vždy v souladu se svými pastýři, jimž projevovala plnou úctu a poslušnost.

Hledala každou příležitost k tomu, aby hlásala Krista slovy i skutky, buď nevěřícím, aby je přivedla k víře, nebo věřícím, aby je poučila, utvrdila a povzbudila k horlivějšímu životu. V tomto duchu učila chudé, radila těm, kdo se k ní uchýlili, vnášela znovu pokoj do rozdělených rodin, pořádala setkání matek ve svém domě, aby jim pomáhala v křesťanské výchově, přiváděla zpět na cestu ctnosti ženy, které se od ní vzdálily, a s rozvahou napomínala hříšníky…

Byla vzorem jedinečné rozvahy, stálé praxe pokory, chudoby, mlčení a trpělivosti v protivenství a těžkostech. Byla známa svou horlivostí, s níž se věnovala duchovnímu životu, modlitbě, meditaci, tím, jak přijímala nesnáze a svou úctou k eucharistii, k Panně Marii a ke svatým. Tímto způsobem Boží služebnice účinně přispěla k náboženskému povznesení své farnosti."

Papež Jan Pavel II. o ní řekl: "S úctou přistupovala k umírajícím a pomáhala jim zemřít v Boží milosti. Její hrdinská služba nemocným cholerou v roce 1885 je imponujícím příkladem lásky, který nám tato vynikající žena zanechala."

S důvěrnou úctou k Panně Marii prošla tímto životem a s blažeností překročila práh do věčnosti 24. 2. 1893.

Její tělo bylo přeneseno 20. 10. 1946 do chrámu sv. Jakuba v rodné Algemesi. Papežem Janem Pavlem II. byla blahořečená 25. 9. 1988.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Povoláním křesťanských laiků je být solí země a světlem světa. Pán Ježíš zdůraznil, že pro naše skutky máme být druhým lidem takovým světlem, aby kvůli nim velebili Otce v nebesích. Zamyslím se nad částí evangelia: Mt 5,13-14.

Bože, Ty jsi daroval světu kvas evangelia, aby jím mohlo být všechno obnoveno; dej věřícím, kteří se z Tvého rozhodnutí věnují pozemským věcem, aby na přímluvu a po příkladu blahoslavené Josefy Naval Girbés v křesťanském duchu velkodušně a nepřetržitě spolupracovali na budování Tvého království plněním svých časných úkolů. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

( závěrečná modlitba z karmelitánského Propria k breviáři)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Iosepha Naval Girbés* (1893); Modestus, ep. Trevírem (480); , Evetius (303); Ethelbertus (616); Evetius (303); Constantius Servoli de Fabriano (1481); Petrus Palatinus (303); Marcus de Marconi (1510)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský