Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Albert de Abbatibus (z Trapani)
Albertus de Abbatibus

7. srpna, připomínka
Postavení:kněz OCarm
Úmrtí:asi 1306/1307
Patron:Mesiny (Ina), Trapani, Erica, Palerma a Mantuy; vzýván u případů posedlosti, při neplodnosti a horečkách
Atributy:kříž, ďábel na řetězu; dítě Ježíš

ŽIVOTOPIS

Narodil se asi roku 1212 v Trapani na Sicílii v Itálii. Rodiče již před jeho narozením dali slib, že jej vychovají k řeholnímu životu. Možná proto začal s řeholníky žít již v chlapeckém věku. V 18 letech se stal karmelitánem a pak knězem, který celý život vynikal láskou k čistotě a k modlitbě. Působil jako horlivý kazatel a proslul pověstí divotvůrce. Kázal na Sicílii v různých místech. Do funkce představeného byl volen r. 1280 a 1289 v Trapani a později v Mesině. Od roku 1296 byl provinciálem karmelitánů na Sicílii. Exorcismem uzdravil z posedlosti dívku. V roce 1301 byl představenými poslán do obležené Messiny. Pro jeho modlitby mezi obléhajícími zázračně projelo několik lodí s potravinami pro obyvatele města, kterým hrozila smrt hladem.

Albert poslední léta strávil v malém klášteře v blízkosti Messiny v modlitbě a ve společenství řeholních bratrů.

Po smrti byl prvním karmelitánským řeholníkem povýšeným na oltář. Blahořečený byl roku 1454 papežem Mikulášem V. a 31. 5. 1476 byl od papeže Sixta IV. prohlášen svatým. V XVI. století bylo ustanoveno, že každý karmelitánský kostel by měl mít jemu zasvěcený oltář.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Xystus Pp II et socii, passio: 6.8. (258); Caietanus de Thiene (1547); Afra (304); Donatus, ep. Aretin (s. IV); Iordanus Forzaté (asi 1248); Albertus de Abbatibus (asi 1306/1307); Agathangelus de Vindocino /Franciscus/; Nourry et Cassianus de Nannetibus /Gundisalvus/; Vaz López-Netto (1638); Edmundus Bojanowski (1871); Agapitus et Felicissimus (258); Donatus, ep. Vesontien. (post 658); Donatianus, ep. Catalaunen. (s. IV); Victricius (ca. 410); Vincentiusw, religiosus O.F.M. (1504); Martinus a Sancto Felice (Ioannes); Woodcock, Eduardus Bamber et Thomas Whitaker* (1646); Nicolaus Postgate (1679)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský