Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Verena
Verena

1. září, připomínka
Postavení:panna, misionářka
Úmrtí:s. IV
Patron:farních hospodyň, rybářů, mlynářů, chudých, dětí; vzývána lidmi v nouzi
Atributy:džbán, hřeben, chléb

ŽIVOTOPIS

Pocházela z Egypta a odtud přišla do severního Švýcarska nějakou dobu po té co zde byla zdecimována Thébská legie. V čele této legie mučedníků je uváděný sv. Mořic a mezi vojíny sv. Viktor, k němuž dle některých životopisců měla Verena jistý vztah. Původně cestovala do Itálie, kde se prý u milánského biskupa Maxima teprve dozvěděla o osudu thébské legie na území Švýcarska. Vypravila se na ta místa a bývá uváděno, že se seznámila s jiným oddílem legie a začala rozvíjet snahu o misijní působení mezi Germány. Léčila i uzdravovala uprostřed nepřátel a učila přitom křesťanské lásce a o cestě s Kristem.

Legendární vyprávění ji představuje před městskými hradbami Tenedo, města Zurzach, se džbánem a hřebenem při každodenní péči o nemocné a přidává řadu zázraků. Je uváděna i jako hospodyně na faře v Zurzachu. Vynikala především obětavou péčí o nemocné a chudé tohoto města a okolí.

Nějakou dobu, spíše ke konci života, žila také u Solothurnu (jižně až JZ od Zurzachu) jako poustevnice, v rokli, které bylo dáno její jméno. Zdá se, že byla ve stálé činnosti, protože jsou zmiňovány i její ruční práce, jejichž prodej sloužil k obživě jedné mladé dívky. Verenino úmrtí se uvádí kolem roku 350 v Zurzachu v diecézi curyšské.

Nad hrobem světice byl brzy postaven kostel a v roce 800 k němu císařská rodina nechala přistavět benediktinský klášter. Chrám sv. Vereny se stal ve středověku hojně navštěvovaným poutním místem. Toto místo ve švýcarském kantonu Aargau, ležící poblíž hranice s Německem, přitahuje poutníky i dnes, protože Verena patří mezi Švýcary k nejuctívanějším světcům. Lázeňské město Zurzach upozorňuje návštěvníky na Verenin klášterní chrám i jako na mimořádnou stavbu se zvláštním věžovitým chórem, patřící ke gotickým dílům. Uchovávaný relikviář Vereniny paže je uměleckým zlatnickým dílem ze 14. století a patří k chrámovému pokladu. V chrámovém prostoru za renezanční mříží je sarkofág s ležící postavou světice.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ægidius, abbas in valle Flaviana (s. VI/VII); Iosue (XII.stol. př. Kr.); Iuliana de Collalto (1262); Verena (s. IV); Lupus, ep. Senonen (asi 623); Ioanna Soderini (asi 1367); (Christinus /Michael/ Roca Huguet et XI socii*) (1936); Maria a Monte Carmelo Moreno Benítez et Maria a Refugio Carbonell Mu (1936); Terentianus (ca. s. IV); Vincentius, ep. Aquen. (ca. s. IV); Verena Verena (s. IV); Victorius, ep. Cenomanen (ca. 490); Constantius, ep. Aquinaten. (ca. 570); Christinus (Michael) Roca Huguet et XI socii, (1936): Beniamin (Alexander) Cobos Celada* (1936); Alphonsus Sebastiá Vi (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský